Pomoc potřebným, to byla hlavní myšlenka akce, jež se uskutečnila v sobotu 18. září v obci Tichá.

Za projektem, který měl za úkol upozornit na Domov Tichá, v němž žijí lidé se středně těžkým až těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením a poruchami autistického spektra, stáli dva mladí nadšenci, kteří mají k malebné obci v podhůří Beskyd osobní vztah.

„Tato akce vznikla na popud dvou mladých pánů, Ladislava Majkuse a Martina Fojtíka, kteří sice momentálně žijí v Praze, ale v naší obci mají babičky,“ potvrdila Barbora Kahánková, vedoucí střediska Domov Tichá, jemuž byl výtěžek akce věnován.

„Nadační den nás, tedy středisko Slezské diakonie Domov Tichá, měl podpořit a nějakým způsobem naši práci a to, že v Tiché fungujeme, v obci a jejím blízkém okolí zviditelnit,“ pokračovala Kahánková.

Hlavní myšlenku úctyhodného projektu vzápětí potvrdil také Ladislav Majkus, jeden z dvojice pořadatelů. „Celé to vlastně vzniklo v Praze, po setkání s kamarádem Vítkem Šubrtem, který je hlavním organizátorem nadace Srdce na dlani. Měl jsem totiž možnost se s ním setkat a vidět, jak funguje jeho práce a jak se co dělá,“ uvedl Majkus, jenž si díky studiu tělovýchovné fakulty náročnou práci s postiženými vyzkoušel na vlastní kůži.

Důvod, proč si společně s Martinem Fojtíkem vybrali zrovna Tichou, pak Majkus vysvětlil jednoduše: „Jednak tady mám odmalička babičku a jednak vím, že Domov Tichá je zde jakousi tradicí.“

„Když si člověk tuto práci vyzkouší a zjistí, o čem je a jak je náročná, začne si takovýchto zařízení vážit. Když se k tomu přidá i skutečnost, že lidé, kteří se o postižené klienty starají, mnohdy na svou práci nemají finanční prostředky, rozhodne se něco udělat,“ vysvětlil Majkus.

A právě finance na opravu domova mentálně postižených občanů byly tím hlavním důvodem, proč akce vznikla. Peníze, jež se v průběhu odpoledne, nabitého soutěžemi pro děti i rodiče, divadelním představením, ukázkou zásahu policejních psovodů nebo cimbálovou, vybraly, totiž putovaly na opravu již zmíněného Domova Tichá.

„Prostředky, které zde vybereme, poslouží na rekonstrukci domova, protože náklady spojené s provozem tohoto objektu jsou opravdu obrovské,“ informoval Martin Fojtík, druhý z dvojice pořadatelů. „Jen pro představu, každý měsíc potřebuje zařízení dvacet tisíc jen na energie,“ doplnil Fojtík vzápětí.

Podle jeho slov pomohou získané peníze při výměně oken v objektu. „S paní Kahánkovou jsme domluveni, že peníze nepoputují na vybavení pro klienty, ale na správu domova jako takového,“ uvedl pořadatel a dodal: „A protože domov patří obci Tichá, nepomáháme jenom tomuto zařízení, ale i obci jako takové.“

Přestože se tato zasloužení hodná akce setkala u obyvatel Tiché s obdivem, nebylo podle pořadatelů vůbec jednoduché zajistit její hladký průběh a zejména nějaký finanční obnos.

„Setkali jsme se se spoustou pozitivních, ale také negativních reakcí, a to hlavně z pohledu výběru peněz. Naším cílem bylo vybrat nějakou částku od sponzorů a doplnit to penězi, kterými přispějí lidé. Bohužel ani na Moravě ani v Praze není v dnešní době úplně vůle na tyto věci přispívat,“ vysvětlil Fojtík a na závěr dodal: „V důsledku to znamená, že nepomáháme jenom tomuto zařízení, ale i obci jako takové.“

Přestože se tato zasloužení hodná akce setkala u obyvatel Tiché s obdivem, nebylo podle pořadatelů vůbec jednoduché zajistit její hladký průběh a zejména nějaký finanční obnos.

„Setkali jsme se se spoustou pozitivních, ale také negativních reakcí, a to hlavně z pohledu výběru peněz. Naším cílem bylo vybrat nějakou částku od sponzorů a doplnit to penězi, kterými přispějí lidé. Bohužel ani na Moravě ani v Praze není v dnešní době úplně vůle na tyto věci přispívat,“ vysvětlil Fojtík a na závěr dodal:

„V důsledku to znamenalo, že jsme museli oslovit více lidí, než jsme měli původně v plánu. Nakonec se, za přispění různých firem, rodinných příslušníků a podobně, nějaké peníze sehnaly, takže počítáme, že zhruba třiceti, možná i více, tisíci domovu přispějeme.“