Náhrobky v bíloveckém lapidáriu připomínají věhlasné rodiny a jejich příběhy

Eduard Valeš pro Deník osvětlil, že náhrobní kameny jsou z nejstaršího, dnes již neexistujícího hřbitova v Bílovci, který byl zlikvidovaný na počátku 20. století. Asi do roku 2005 byly náhrobky u muzea v Bílovci.

„Když tam začali pracovat archeologové, tak byly kameny přemístěné do zámecké zahrady. Tam to pomalu podléhalo zkáze, tak jsme se dohodli s památkáři, že v letním kině uděláme lapidárium,“ řekl Eduard Valeš.

Město Bílovec načalo další století své historie

V místě jsou k vidění náhrobní kameny připomínající rodinu významného soukenického továrníka Karla Hirta, nedaleko stojící neobvyklý náhrobek ve tvaru pyramidy nechal vybudovat jiný továrník, pozdější dlouholetý purkmistr Bílovce Florentin Leicher pro svou milovanou ženu Susane.

Kastelán zámku Bílovec Eduard Valeš, jenž dával texty dohromady, k tomuto náhrobku, jenž byl z každé strany opatřený nápisem, uvádí jako zajímavost, že na jedné straně je vytesán nápis: Milovaná žena odešla 16. dubna 1821 ve věku 38 let a 25 dní.

Šlechtici na zámku: devět rakouských aristokratů dorazilo na návštěvu Kunína

„Ve věku své manželky se Florentin Leicher spletl a přidal jí čtyři roky. Podle matriky jí bylo třicet čtyři let,“ upřesňuje Eduard Valeš.

Další náhrobek připomíná Ferdinanda a Teresii Schenkovy. Byli spolumajiteli hotelu Pilsner Hof, který stával na bíloveckém náměstí, a jehož hostem byl také princ Eugen Habsburský.Náhrobky doplňuje starobylý městský chrlič vody, torzo kříže a bludný balvan.

Podle Eduarda Valeše snaha vytvořit lapidárium nepřišla vniveč. „Je k tomu cedule s texty, které jsem k tomu napsal a lidi, kteří čekají na prohlídku zámku tam chodí a čtou si to,“ poznamenal Eduard Valeš.