Kdo byl můj prapředek? Byl bohatý, nebo naopak úplně chudý? Žil v našem regionu, a nebo se sem přistěhoval teprve nedávno? Podobné otázky si klade spousta lidí. Ale jen hrstka z nich se odhodlá a začne po svých předcích skutečně pátrat. Jenže to není nic jednoduchého, chce to velkou trpělivost, čas i odhodlání.

Už nějakou dobu pátrá po svých kořenech i paní Jiřina z Novojičínska. Podle jejích slov ji k tomu přivedl pořad, který nedávno vysílala televize. „Zatím jsem se ale moc daleko nedostala. Dá se říct, že jsem pořád na začátku," prozradila žena. Teď, když už je v důchodu, na to má více času a bere to spíše jako zpestření volných chvil. „Když nám kdysi babičky vyprávěly o svých babičkách, brala jsem to jako legraci, teď už si ty vzpomínky nedokážu vybavit a musím to složitě vyhledávat," dodala s úsměvem paní Jiřina.

Může za to televize?

Opravdu však zmíněný televizní pořad zapříčinil nárůst návštěvnosti archivů? Podle Karla Chobota, ředitele Státního okresního archivu Nový Jičín, nebyl nárůst nijak obrovský. „Svým způsobem tomu tak bylo, ale u nás to není až tak časté, protože ti, kteří pátrají po svých rodinách, už často vědí, že matriky u nás nejsou. Matriky z tohoto regionu jsou totiž v Zemském archivu v Opavě. Navíc náš region, Moravskoslezský a Olomoucký kraj, má přednost v tom smyslu, že všechny matriky už jsou na internetu, takže lidé mohou pátrat a studovat on-line přímo z domu," vysvětlil Karel Chobot s tím, že do archivu pak lidé dorazí až tehdy, pokud dojdou k jakémusi prapočátku, tedy do období, kdy se teprve matriky začaly vést.

„Pokud chtějí ještě někam dál, třeba do městských knih, tak pokud to jde, odkážeme je na ně," podotýká dále Karel Chobot a dodává, že se na pracovníky archivu obracejí také lidé, kteří už neví, kde pátrat dál. A tak pošlou dotaz a archiváři jim poradí a snaží se je navést.

Ředitel archivu však přiznává, že televize cestu za vlastní minulostí trochu zpropagovala. „Není to tak jednoduché. Každý si to musí vyhledat sám. A pokud chce, abychom mu to vyhledali my, tak musí zaplatit," objasňuje.

Vzápětí však pan ředitel přidává zajímavou myšlenku: „Svým způsobem tady nejde jenom o propagaci archivů jako takových, ale je to i možnost, jak lidi vtáhnout k dějinám a historii."

V novojičínském archivu tak sice zaznamenali nárůst zájemců, kteří zatoužili poodhalit roušku tajemné minulosti, ale nebylo to nic obrovského.

„To teď spíše vyhledáváme materiály k různým zákonům, které se týkají třetího odboje nebo navrácení církevního majetku, ale není to zatím takový boom, jak jsme se obávali," shrnul na závěr nynější hlavní obsah práce archivářů Karel Chobot.

Pokud by si někdo chtěl zalistovat ve starých, ručně psaných matrikách, má možnost.

Na internetových stránkách http://www.archives.cz/zao/digitalni_archiv/index.html jsou volně k dispozici.