Kurátor Muzea Oderska Adam Hubáček uvedl, že se jedná o třetí výstavu betlémů v tomto muzeu.

„Představuje část betlémů, která se dostala do sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci, Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně, Muzea a galerie v Hranicích a Muzea Komenského v Přerově. Výstava představuje betlémy anonymních tvůrců, a rovněž autorů, které známé,“ řekl Adam Hubáček a jako příklad uvedl betlém Marie Fischerové-Kvěchové.

Vystavené betlémy jsou keramické, papírové a dřevěné, jedna ukázka je z vizovického těsta a jeden obraz Valašského betléma je tvořený technikou podmalby na skle. Výstavě „vévodí“ rozsáhlý několikametrový betlém, jenž byl kdysi vytvořený v Odrách.

Manželé Kordysovi (Karolina pátá zleva, Jaroslaw šestý zleva) se po udělení milosti setkali s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (čtvrtý zleva).
Kauza ayahuasca: Milost pro polské šamany ostravského soudce překvapila

Adam Hubáček také připomněl, že betlémská tradice je spojována s osobou svatého Františka z Asisi a jeho vystoupení v roce 1223 v Grecciu, kde poprvé postavil jesličky, k nimž přivedl vola a osla a vykonal veřejnou bohoslužbu, při které četl o Kristově narození.

„První zobrazení betléma ve výtvarném umění si objednal papež Mikuláš IV. Je z roku 1291 a vytvořil ho sochař Arnolfe Di Cambio. Jedna se o monumentální ztvárnění v podobě velkých mramorových bloků, na jednom je ztvárněna Madona s dítětem v náručí, na druhém svatý Josef, v poprsí jsou zobrazeni vůl a osel a postavy tří králů,“ upřesnil Adam Hubáček s tím, že v českém prostředí máme nejstarší betlém písmeně datovaný v roce 1562 u jezuitů v pražském Klementinu.

Výstava potrvá do 18. února 2023.