Nejvyšší soud ČR potvrdil podmínky čtyřem manažerům za neštěstí ve Studénce, je to konec kauzy?

Jaké důsledky mělo zřícení mostu ve Studénce pro cestující mezinárodního rychlíku?

Proč trvalo soudní řízení v kauze Studénka více než 14 let?

Neštěstí se stalo při opravách 8. srpna 2008. Zranilo se 95 cestujících, z toho devět těžce. Někteří mají doživotní následky.

Před soudem původně stanulo deset obžalovaných. Dvakrát okresní soud všechny zprostil obžaloby. Napotřetí uznal pět manažerů stavebních firem vinnými, dvěma z nich uložil nepodmíněné tresty. Odvolací soud v září 2022 verdikt zmírnil, při zohlednění délky řízení uložil pěti mužům tří- až tříapůlleté podmínky. Neúspěšné dovolání k NS pak podali Pavel Janouškovec, Michal Foniok, Miroslav Kovalík a Oldřich Magnusek.

Janouškovec a Foniok působili ve společnosti Ostravské dopravní stavby (dnes Eurovia), Kovalík a Magnusek ve firmě Bögl & Krýsl. Dalším odsouzeným byl Zdeněk Malý z Bögl & Krýsl.

Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm loni upozornil na to, že soudní systém při projednávání kauzy postupoval nepružně a v řízení nastaly průtahy. Pravomocný rozsudek padl až 12 let po podání obžaloby a déle než 14 let od nehody.

„Povinností státu je zajistit soudu, tedy i konkrétnímu soudci, podmínky, aby mohl řádně plnit jemu svěřené úkoly. Tímto úkolem je i rozhodnutí jakkoliv složité věci bez průtahů a v přiměřené době. Trestní řízení v kauze Studénka prokázalo, že stát v této své úloze právě u složitých, rozsáhlých soudních případů snadno selhává a že to je dáno nastavením systému," uvedl loni Schorm.


Ani rozhodnutí NS nemusí být poslední tečkou za případem. Odsouzení by se ještě mohli se stížnostmi obrátit na Ústavní soud.