Pacienti nemocnic, zejména ti na oddělení následné péče, trpí mimo svých zdravotních problémů také množstvím těch psychických, jako je deprese, úzkost či starost o svou budoucnost. Personál nemocnice se může setkat také s násilím na seniorech, ať už tím fyzickým nebo psychickým. Proto v nemocnicích fungují takzvaní zdravotně sociální pracovníci, kteří se touto problematikou zabývají a snaží se pro klienty nemocnice najít východisko nebo jim pomoci jinak.

Právě tito pracovníci se ve čtvrtek 3. prosince sešli v Bílovecké nemocnici na konferenci, která se zabývala kvalitou poskytování zdravotní a sociální péče, násilí na seniorech. „Vstupním tématem je kvalita péče. Troufám si tvrdit, že v naší nemocnici je kvalita péče na dobré úrovni. Dalším tématem je prevence a předcházení týrání seniorů, ať už v jakékoli podobě a kýmkoli. Dalším důležitým námětem, který hodně souvisí s kvalitou poskytované péče, je prevence syndromu vyhoření sociálních pracovníků,“ sdělila náměstkyně pro nelékařské obory Bílovecké nemocnice Miloslava Sachová.

Mimo tato témata se v nemocnici mluvilo také o možnostech řešení péče o neklidné pacienty, o mravnosti a etice, o složité a často bezvýsledné péči o nepřizpůsobivé občany i o eutanazii. „Nemůžu říct, že by mě nikdo o eutanazii nepožádal. V posledním měsíci to byly dvě pacientky a u obou bych řekla, že ten život nebyl naplněný. Byly tam známky, že neví, jestli se chtějí vrátit, neví, co s nimi bude. Řekla bych, že z mého pohledu to byly vcelku zdravé a bezproblematické ženy, které jsme z roviny imobility vytáhli na to, že jsou schopné chodit s chodítkem, ale v momentě, kdy už měly jít domů, mi řekly, že by raději nějakou eutanazii. Byla jsem v šoku a tehdy měly ty známky deprese, jakési sociální bolesti,“ přiblížila primářka oddělení následné péče Dagmar Palasová. O násilí na seniorech přednášela bílovecká sociální pracovnice Petra Stanovská: „Myslím, že to je vždycky aktuální téma. Měla jsem tady jedinou paní, která tomu chtěla uniknout, a to byla spíše psychická záležitost. Chceme, aby se vědělo, že se to stává, aby před tím pracovníci nezavírali oči, aby se jim snažili pomoci, jak nejlépe umí,“ zmínila.

O pacienty se starají taktéž dobrovolníci, kteří pomáhají zdravotnickému personálu v poskytované péči. Tráví s nimi jejich volné chvíle a snaží se je odvést alespoň na chvíli od jejich nemoci a stavu. „Člověk potřebuje načerpat zkušenosti, aby ta práce byla úspěšná, a aby byla úspěšná, je třeba nabýt nějaké kvalifikace, a to je motiv pro mou účast tady a jsem rád, že tady jsem. Je skutečností, že člověk si to někdy neuvědomí, že ten stav chování pacienta není úplně v pořádku, že není v klidu, a tedy potřebuje jinou péči a pozornost,“ prozradil svůj důvod přítomnosti na konferenci Ladislav Blahuta, jež se od loňského roku věnuje dobrovolnické činnosti v Bílovecké nemocnici.

Sociální pracovníci se shodli na tom, že se péče o klienty v posledních letech zlepšila. Vítaným tématem pak bylo ono zmiňované vyhoření, které při tomto nelehkém povolání hrozí většině zaměstnanců.