Nárůst oznámení občanů i pracovníků technických služeb města ohledně černých skládek potvrdili i novojičínští strážníci. „Městští policisté proto zintenzívní kontroly na území města. Vpřípadě zaznamenání černé skládky strážníci na místě pořídí fotodokumentaci. Vpřilehlém okolí zjistí, zda někdo zobčanů neviděl původce skládky či zda je možno zodloženého odpadu zjistit původce skládky,“ uvedla mluvčí Městské policie v Novém Jičíně Ilona Majorošová s tím, že v uplynulých měsících se strážníkům podařilo v několika případech i odhalit původce černých skládek.

Strážníci by si na problematická zákoutí ve městě chtěli do budoucna „posvítit“ novým kamerovým systémem. „Návrh napořízení kamerového setu, jehož součástí je přemístitelná kamera a vyhodnocovací zařízení, bychom chtěli začlenit do rozpočtu města na příští rok. Kamera by tak zachycovalo části města s největším výskytem černých skládek,“ doplnila Majorošová s tím, že sankce za odkládání odpadů mimo odpadní nádoby jsou nemalé. Na místě do jednoho tisíce korun, ve správním řízení se pak může pokuta vyšplhat až na 50 tisíc korun.

Například ve Štramberku je situace, podle slov velitele tamních strážníků Františka Vavruše, ohledně nežádoucích skládek dobrá. „Rozdal jsem pár pokut a situace se zklidnila. Výskyt černých skládek oproti loňskému roku klesl asi o třicet až padesát procent,“ sdělil Vavruš. naopak v Kopřivnici se potýkají s nepovolenými skládkami, které zůstávají po bezdomovcích. „Letos se začalo objevovat vetší množství případů nepořádku po bezdomovcích. Jejich venkovní provizorní obydlí, které například po dešti opustí, pak město likviduje na vlastní náklady a kusy starého nábytku se odváží na sběrný dvůr,“ navázala Zuzana Gřesíková z kopřivnického odboru životního prostředí a zemědělství.

Stejně tak, jako většinu měst a obcí Novojičínska, zlobí Kopřivnici i volně pohozené pneumatiky či biologický odpad v příkopech po zahrádkářích. „Výjimkou není ani pohozená stavební suť u plotu sběrného dvoru. Nepovolené skládky se vyskytují neustále. Zaznamenáváme jejich každoroční nárůst. Místo, aby si lidé životní prostředí zlepšovali, spíše jej likvidují,“ podotkla Gřesíková.