Celkový počet živočichů přijatých ve stanici v loňském roce byl 2307. Jednalo se o 97 druhů ptáků, 26 druhů savců, 5 druhů plazů a 3 druhy obojživelníků. Z území Moravskoslezského kraje bylo rekordních 2074 exemplářů - zástupců 120 druhů.

Nejčastěji přijímaným živočichem byl tradičně ježek západní, kterých ve stanici přijali 300. Rok předtím jich bylo 348 a v roce 2021 443. „U ježků již několik let sledujeme snižování počtu přijatých jedinců, ačkoliv u ježka východního v posledních letech příjem stoupá,“ srovnal vedoucí bartošovické stanice Petr Orel, jenž je zároveň předsedou ČSOP v Novém Jičíně, který stanici provozuje.

Chata Koksař v Trojanovicích, která se má proměnit v bytový dům - 8. listopadu 2023.
Z chaty Koksař moderní byty? Proměna v Trojanovicích se blíží

K dalším nejčastěji přijatým živočichům patřili rorýs obecný – 199 kusů, poštolka obecná – 177 kusů, zajíc polní – 152 jedinců, ježek východní - 99 kusů, kos černý, kterých bylo 92, holub hřivnáč – 73 jedinců a veverka obecná, jichž bylo 65. „Dohromady těchto sedm druhů tvoří padesát procent celkových příjmů,“ poznamenal Petr Orel.

Vzrostl počet zajíců i sov

Přes 64 procent celkových příjmů tvoří ptáci, přes 34 procent savci. Plazi s obojživelníky dohromady netvoří ani celé 1 procento.

Největší úbytek v druzích ochránci přírody zaznamenali u ježků západních, kterých bylo oproti předešlému roku o 48 méně, kosů černého bylo méně o 30, o 20 poklesl příjem u sýkory koňadry, kterých loni bylo 49, u krahujce obecného byl pokles téměř o polovinu – z 25 na 13 a u plcha velkého dokonce z 11 na 2.

Policie ČR - ilustrační foto.
Tři promile a nůž v břiše, i tak to vypadalo před Štědrým dnem na Novojičínsku

Naopak nejvíce přibylo strakapoudů velkých, a to o 41 na konečný počet 60. Počet zajíců polních stoupl ze 112 na 152, netopýrů hvízdavých z 18 na /51. U rorýsů obecných byl nárůst o 32 jedinců na celkových 199, téměř o polovinu stoupl příjem puštíků obecných – z 26 na 50. Určitou zajímavostí je počet přijatých morčáků velkých, kterých loni ve stanici přijali 19, zatímco předloni ani jednoho.

„U zajíců polních je vyšší nárůst způsoben i úspěšným odchovem mladých zajíců, kdy můžeme chovné samice využívat jako adoptivní matky pro mladé zajíčky přijaté z přírody – tyto samice jsou zvyklé na lidský pach a tudíž jsou schopny tato mláďata adoptovat. Letos evidujeme větší příjem našich nejběžnějších sov – puštíka obecného a kalouse ušatého, kteří bývají častým odrazem stavu hlodavců,“ pokračoval Petr Orel.

Vzrostl počet postřelených živočichů

V roce 2023 v bartošovické stanici přijali 943 nesamostatných mláďat, 868 zraněných jedinců, 230 jedinců, kteří byli odchyceni a 83 jedinců bylo vysílených. Zajímavostí je, že počet zmíněných mláďat byl druhý nejnižší od roku 2016, v porovnání s celkovým počtem přijatých zvířat jde dokonce o nejnižší procento za uvedené období. Rostou ale čísla poraněných zvířat. Jejich počet je od roku 2016 nejvyšší. Oproti předešlému roku je jich o 129 více a z celkového příjmu to tvořilo 38 procent.

Více než 120 tun ryb, které zde vyloví, putuje na stoly lidí především na severu Moravy a Slezska.
Modernější vybavení i lepší prostředí. V Jistebníku investovali do chovu ryb

„Při takové změně poměru je bohužel vysoká pravděpodobnost, že konečný procentuální stav vypuštěných živočichů bude menší než v předešlých letech, kdy bývalo podstatně více mláďat, u kterých byla vysoká šance na vypuštění,“ komentoval situaci Petr Orel.

Nejčastějším důvodem zranění byly fraktury končetin, a to ve 183 případech, pokousaní jedinci jiným živočichem se vyskytli ve 170 případech, z toho 82 způsobila domácí zvířata – 66 kočky a 16 psi. Po nárazu na překážku skončilo ve stanici 131 jedinců, po srážce s dopravními prostředky jich bylo 118. „Bohužel letos evidujeme velký nárůst postřelených jedinců, kterých celkem bylo jedenáct,“ doplnil Petr Orel.

Největším podporovatelem stanice je moravskoslezské hejtmanství.