Krvavě potlačené demonstrace při prvním výročí vpádu spojeneckých vojsk do bývalého Československa byly definitivní tečkou za jakýmikoliv pokusy o demokratizaci společnosti. Češi stříleli do Čechů a mnozí komunisté začali obracet, někteří ze strachu, jiní z prospěchu. Vznikl takzvaný pendrekový zákon – nastala doba temna.

Na Novojičínsku se v té době již žádné demonstrace nekonaly. Členové vládnoucí KSČ ve spolupráci s justičními orgány měli vše pevně pod kontrolou. Něco málo o době před padesáti lety vypověděl v dokumentu Od Pražského jara do 17. listopadu na Novojičínsku, který natočila skupina Odtoho, Lumír Sklenák, jenž byl do roku 1970 inspektorem kultury na ONV.

„Situace se začala měnit, někteří lidé přecházeli na stranu dočasně vstoupivších vojsk. Předsedové národních výborů začali měnit stanoviska, dospělo to tam, kam všichni víme,“ řekl.

Týdeník Rozkvět, okresní noviny Novojičínska, publikoval texty zcela jiného rázu než rok předtím a stal se jedním z propagandistických nástrojů KSČ. Předsednictvo Okresního výboru Národní fronty se tehdejší situací zabývalo na svém zasedání. „Odsoudilo snahy jednotlivců i skupin, kteří maří úsilí pracujících a pokoušejí se organizovat provokace proti socialistickému společenskému zřízení a snaží se vyvolat napjatou psychózu protisocialistické a protisovětské hysterie,“ psal Rozkvět 29. srpna 1969.

Všechny články na téma
Jaro 1968 v MS kraji
najdete zde

Týden poté vyšel pod názvem „Socialistickou zákonnost dodržíme!“ text podepsaný předsedou okresního soudu JUDr. Františkem Hradilem a okresním prokurátorem JUDr. Boh. Veverkou. Autoři informují o čerstvě přijatém opatření, které má být na dobu určitou od 22. srpna do 31. prosince 1969.

„Vydané opatření je v souladu s naším právním řádem a všichni ti, kteří by chtěli toto opatření srovnávat s obdobím deformací 50. let, jsou buď na omylu nebo úmyslně tuto nepravdu hlásají. V žádném případě nebude porušením socialistické zákonnosti přímý postup proti pachatelům trestných činů pobuřování, hanobení republiky, útoku na veřejného činitele, schvalování trestného činu výtržnictví a podobně…“ upozorňovali autoři.

Nového zákonného nařízení režim využil poměrně brzy například v případě bývalého středoškolského učitele Bohumíra Kuby z Nového Jičína. Ten byl obžalován z nepřátelství k socialistickému a státnímu zřízení republiky, údajně prováděl podvratnou činnost proti jejímu společenskému a státnímu zřízení a proti jejím mezinárodním zájmům.

V rozsudku například stojí, že: „..v lednu a únoru 1970, kdy byl v nemocničním ošetřování v nemocnici v Novém Jičíně znevažoval poměry v ČSSR a styky se Sovětským svazem. Negativně se vyjadřoval o sovětské armádě, dále, že KSČ není schopna vést společnost…“

Za trestný čin podvracení republiky dostal v roce 1971 Bohumír Kuba tři roky vězení nepodmíněně, které si odseděl.