Hned dva nálezy, popisující život našich předků na Novojičínsku, učinili odborníci na území Klimkovic. První lokalitou bylo sídliště platěnické kultury z doby železné, staré přibližně pět až šest set let před naším letopočtem, které nalezli stavební dělníci při stavbě dálnice za lázeňským městem. „Našli jsme sídlištní objekty, kůlové jámy, keramické úlomky a pazourkové nástroje,“ vysvětlil v létě před čtyřmi lety vedoucí výzkumu Jindřich Hlas. Co archeology na ojedinělém nalezišti překvapilo, bylo odkrytí pravděpodobně žárového hrobu. „Jde většinou o keramickou nádobu, ve které je popel zemřelého. Zvláštní je, že jsme ji našli mezi sídlištními objekty,“ poznamenal.

Před dvěma lety pak v centru Klimkovic došlo k dalšímu zajímavému objevu. Ve zhruba půlmetrové hloubce pod současnou komunikací na Lidické ulici se při pracích objevily po stranách kulatiny a přes ně přeložené silné dřevěné trámy. „Bylo to zpevnění silnice při příjezdu do města, aby se plně naložené vozy a koně nebořili do bahna. Takové cesty bývaly běžné ve středověku a raném novověku,“ naznačila památkářka Hana Teryngerová z odboru ochrany archeologického fondu Národního památkového ústavu. Upozornila, že běžně se cesty zpevňovaly říčními valouny. „Proč se jim tady hodila zrovna dřevěná cesta, těžko říct. Možná neměli čas, neměli prostředky nebo to bylo po požárech,“ krčila rameny.

Nález jen pár desítek centimetrů pod povrchem označila archeoložka za zajímavost. „S tímto způsobem budování silnic ve městech jsem se já osobně dosud nesetkala. Jedná se ale o častý způsob užívání dřeva v centrech měst,“ poukázala.

Se stavbou dálnice D47 souvisel i nález usedlosti z 13. století v Hladkých Životicích. „Naše očekávání se potvrdila. Odkrýváme zdiva usedlosti. Zkoumáme vrstvy, které obsahují novověkou keramiku převážně ze šestnáctého až osmnáctého století. Máme doloženy i nálezy a vrty ze středověku,“ sdělil Michal Zezula, vedoucího odboru archeologie Národního památkového ústavu, územního odboru pracoviště v Ostravě. „Střepů a fragmentů keramiky jsem našel docela hodně. Mým největším úlovkem je nález mince, na níž je letopočet 1781,“ prozradil student Slezské univerzity v Opavě David Mach, který se na archeologickém výzkumu podílí téměř měsíc.

Zatím poslední nález, a pro archeology doslova poklad, našel vloni na zahradě při výkopu malé díry pro strom Ivan Bartoš ze Studénky. Na pozemku u hranice Chráněné krajinné oblasti Poodří, více než 40 centimetrů pod povrchem, vykopal kousky pazourků a keramické střepy. Podle archeologů Muzea Novojičínska se jedná o majetek lidí, žijících asi 4000 tisíce let před Kristem. „Můžeme říct, že se jedná o mladší dobu kamennou,“ naznačil jeden z archeologů Aleš Knápek. „Pro nás je to největší objev za posledních několik desetiletí nejen v okrese, ale v oblasti mezi Hranicemi a Ostravou. Tyto věci se tady nevyskytují, osídlení se vyskytovalo v úrodnějších oblastech jako je Haná nebo Opavsko,“ vysvětlil Knápek s tím, že odborníkům dlouho chyběly důkazy, že by lidé z mladší doby kamenné usadili v Poodří. „Tyto nálezy ale dokazují, že tady skutečně žili, že vyráběli nástroje. Čepelky, které jsme našli, používali podle lesku ke sklízení obilí.“

To, co archeologové ve Studénce zásluhou Bartoše našli, nemohlo prý být ojedinělé stavení. „Určitě se jednalo o jakousi osadu. Jenže za posledních sto let se v těch místech změnil dost terén a ověřit rozsah toho osídlení je složitější,“ poznamenal Knápek.

PAVEL KARBAN
ELLEN WEISSBRODOVÁ