Přejedu Fulnek, jeho místní části Děrné a Kostelec a sjíždím z kopce dolů. Těsně před mírnou pravotočivou zatáčkou je po pravé straně cedule s nápisem Kujavy. Obec, která do konce roku 1997 spadala pod Fulnek, je nyní samostatná. Po levé straně je první chalupa. Vlastně grunt. Dnes již zesnulý Dezider Grell, který v objektu bydlel, v něm udělal uměleckou galerii a nazval ji Galerie Grunt. Hned za galerií odbočuje z hlavní silnice prudce doleva komunikace, která vede do Jílovce, další místní části Fulneku.

Obec možná ožije s novou generací obyvatel

Pokračuji směrem do středu obce, míjím stromový porost nalevo a několik chalup po pravé straně, až přijíždím na křižovatku, doleva bych jel na Bílovec, případně na takzvanou malou stranu. Pokračuji rovně, po levé straně mám pořád poměrně hustý stromový porost, napravo jsou domy. S ubývajícími metry k centru obce, přibývá zástavba. U každého domu je velká zahrada, napadá mě, že od jara do podzimu tady musí být všude plno zeleně.

Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Zdroj: Deník / Ivan Pavelek

Zamířím přímo do centra, zastavím na návsi, kde je za Děrenským potokem místní dvoutřídka a obecní úřad. Starostka Petra Vojkůvková mě ale čeká v nedalekém kulturním domě, který vypadá, že je po rekonstrukci. Z cedulky za oknem k němu přiléhající hospody se dozvídám, že ta už je od 1. září 2019 zavřená. Je na prodej. Starostka mi říká, že ještě před „covidovým“ obdobím ale fungovala Hospůdka U Babičky, která je v objektu prodejny potravin.

Vracím se k odbočce na fotbalové hřiště. V areálu jsou asfaltové hřiště na volejbal či nohejbal, dětské prvky na hraní, kryté posezení, za ním plac na tančení. Dívám se na budovu, která slouží jako zázemí a vybavuje se mi, jak tady bylo živo před několika lety při fotbalovém turnaji. V poslední době je prý v obci mrtvo – myšleno ještě před „pandemickým“ obdobím. Starostka si při našem setkání posteskla, že lidi nechtějí na akce chodit ani když je vstup zdarma. Nedaleko hřiště, podle ní, ale budou stavět rodinné domy a hovoří se také o další výstavbě řadovek v jiné části obce. Napadá mě, že se třeba atmosféra změní k lepšímu.

Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Zdroj: Deník / Ivan Pavelek

Přecházím kousek dál k mateřské škole – stavba, kterou Kujavám mohou některé jiné obce závidět – i kvůli velké zahradě. V jedné části budovy je také pošta. Vracím se zpět k obecnímu úřadu, podívám se ke škole, přejdu přes „školní zahradu“ a zamířím ke kostelu sv. Michala, jediné dominantě v obci. Obcházím jej, procházím hřbitovem, na chvíli se zastavuji u náhrobků připomínajících původní německé obyvatelstvo. Pak už se vydávám obloukem k autu a pokračuji dál.

Následující křižovatka nabízí tři možnosti – doleva na Pustějov, doprava k dálnici nebo rovně. Neodbočuji. S překvapením po chvilce hledím na tři menší činžovní domy, které bych v obci nečekal, Téměř naproti je několik „rozjetých“ novostaveb.

Podjíždím pod dálničním mostem, obhlížím bývalé velké statky, v poslední usedlosti sídlí Zemědělská zkušební stanice Kujavy. Za ní na výjezdu z obce je rybník, který je sice soukromý, ale jeho majiteli prý procházky kolem něj nevadí. „V létě to tady musí být příjemné,“ říkám si. Očima přeletím nedaleký areál zřejmě nějakého bývalého zemědělského družstva a vydávám se na cestu zpátky. Představuji si, jak to tady asi bude vypadat za pár let.

Handicapovaný atlet sklízí úspěchy

V roce 2019 se se stal mistrem České republiky Spastic Handicap v hodu diskem a byl rovněž bronzový ve vrhu koulí, loni byl na Mistrovství České republiky v atletice Spastic Handicap v Bílině třetí v hodu diskem o pár měsíců později, v září, přidal na soutěži Podzimní atletika 2020, která se také konala v Bílině, 3. místo v hodu koulí a 2. místo v hodu diskem. Řeč je o Petru Komendovi, rodákovi z Kujav, který začal sportovat až v roce 1997 v necelých třiceti letech. V současné době reprezentuje oddíl TJ Nola Teplice. V Kujavách má stále vazby a je s některými místní občany ve spojení prostřednictvím sociálních sítí. Pokud mu to umožní situace, rád by v Kujavách v letošním roce uspořádal přednášku.

Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Zdroj: Deník / Ivan Pavelek

Obec Kujavy získala prestižní ocenění

Ocenění v oblasti bezpečnosti získala v loňském roce na podzim obec Kujavy. Slavnostní předávání ocenění Bezpečná organizace pro školy a školská zařízení a Bezpečný úřad určený pro obce se uskutečnilo na zámku v obci Bartošovice za účasti předsedkyně Regionu Poodří Kateřiny Křenkové. Právě Region Poodří se stal partnerem projektu. Ocenění převzala starostka obce Petra Vojkůvková. Auditoři ocenili účastníky projektu jako příklady dobré praxe a předali účastníkům projektu certifikáty a ochranné známky k dalšímu využívání. Projekt pod názvem Bezpečný úřad a Bezpečná organizace se zaměřuje na řešení bezpečnostní problematiky a aktivní řešení bezpečnostní politiky na úřadech a ve školách. Byl spuštěn v průběhu roku 2020.

Základní škola v Kujavách je dvoutřídní pro 1. až 5. ročník.Základní škola v Kujavách je dvoutřídní pro 1. až 5. ročník.Zdroj: Deník / Ivan Pavelek

Malý počet žáků má i své výhody

Škola byla založená 1. 1. 2003, poté co se obec Kujavy osamostatnila od Fulneku. V roce 2006 se spojila s mateřskou školou a funguje jako jedna příspěvková organizace. Ředitelka školy Lenka Martinková říká, že školka, kde je jedno oddělení je kapacitně naplněná.

„Ve škole máme devatenáct dětí,“ doplňuje Lenka Martinková. V propagačním materiálu, který ZŠ a MŠ vydává, stojí, že škola poskytuje vzdělání dětem od 1. do 5. ročníku ve dvou třídách. Samozřejmostí je družina, která kapacitně dostačuje pro všechny žáky školy a má ranní i odpolední provoz. Ve škole je výdejna obědů, oblíbené jsou společné snídaně. Škola se zapojuje do různých projektů a soutěží a pořádá akce pro žáky i pro jejich rodiče. V poměrně malém počtu žáků vidí ředitelka školy výhodu. „Učitelé se mohou každému žákovi věnovat individuálně,“ uvádí ředitelka školy v propagačním materiálu.

Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Kujavy byly kdysi čistě německá obec. Po válce zůstaly vylidněné. Dnes tam je možno najít některá pěkná místa.Zdroj: Deník / Ivan Pavelek

Z historie Kujav

Kujavy.Kujavy.Zdroj: archiv obceKujavy, kde dnes žije 534 obyvatel, tvořily původně dvě osady, starší byla slovanská, mladší německá. Německou osadu založil tamější fojt Clemens, jmenovala se Clemensdorf a vznikla asi okolo roku 1293. Později obě osady splynuly v jednu obec, přičemž česká část se potom poněmčila.

Kujavy vznikly přebudováním starší slovanské vsi Kuyawa, v duchu německého zákupního práva ve druhé polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1293 a současný název Kujavy je znám od roku 1461. Ve druhé polovině 16. století spravovali zdejší farnost kněží z fulneckého konventu a za svého působení ve Fulneku docházel do Kujav k bratřím i J. A. Komenský.

Starý kujavský kostel se připomíná velmi záhy. Pocházel ze 14.století. Po požáru z roku 1713, kdy se roztavily i dva staré zvony (jeden z roku 1490, druhý z 16. století), byl postaven kostel nový s nynější podobou.

Slavní rodáci

Malcher Heinrich (17.12.1848-9.11.1927) profesor

Anton Freissler (13.3.1838-29.2.1916) inženýr, který roku 1870 instaloval do císařského paláce ve Vídni první nepřímo poháněný hydraulický výtah s přenosem zdvihu pístu na zdvih klece výtahu lanovým převodem

Freissler Wilhelm (6.2.1862-9.4.1930) doktor

Illichmann Heinrich (?-?) farář, ve farnosti Kujavy působil v období 1929 až 1946

Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec

Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník, výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně

Lázně Kujavy

Příběh kujavských lázní začíná roku 1896, kdy se vydal Josef Falgenhauer do pověstných Kneippových lázní v bavorském Vörishofenu, aby si tam léčil počínající slepotu. Velmi jej zaujaly metody majitele lázní, pastora Sebastiana Kneippa. Poslouchal jeho přednášky a sám na sobě vyzkoušel různé léčebné procedury. Zakoupil budovy v Kujavách za účelem vybudování lázní po vzoru Sebastiana Kneippa. V roce 1898 zřídil první vany a sprchy.

Lázně v Kujavách na historických fotografiích, které poskytl Jaromír HeryánLázně v Kujavách na historických fotografiích, které poskytl Jaromír HeryánZdroj: Deník / Ivan Pavelek

Josef Falgenhauer byl podnikavý, a tak již v roce 1907 dopravoval vodu do lázní potrubím tlakovaným pomocí čerpadla s hydraulickými válci. V roce 1908 se v lázních rozsvítila první punčoška osvětlení s hořícím acetylénem, plynem, který byl vyvíjen v nádobě s karbidem vápníku pomocí kapající vody. O léčbu v kujavských lázních byl obrovský zájem, proto Josef Falgenhauer lázně rozšířil a vybudoval ubytovací kapacity pro přibývající hosty. Hosté mu kolegiálně říkali "otec Kneipp". Po válce převzala živnost po zemřelém jeho manželka Erna. Hostitelkou se stala "máma Kneipp", jak vdově říkali. V roce 1924 se do budování živnosti přidává syn Josef. Rozšiřuje ubytovací kapacitu lázní. Procedury jsou obohaceny o parní a vanové koupele. Ročně tyto lázně navštívilo kolem 200 zahraničních turistů.

Tip na výlet

Kostel svatého Michaela archanděla
návrší Kujavy

Dominantou obce Kujavy je empírový kostel svatého Michaela archanděla. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. V červnu 2014 byla zahájena urgentní oprava střechy a krovu, který se již nacházel v havarijním stavu. Předcházel mu starý kujavský kostel, který pocházel ze 14. století, ale objekt zachvátil požár v roce 1713, při kterém se roztavily také dva staré zvony. Nynější podoba kostela svatého Michala pochází z roku 1833 a nachází se na kujavském návrší.