Kam se člověk rozhlédne tam je kopec. Vlastně spíše hora, včetně té, která bývala uctívaná jako posvátná, a nese jméno Radhošť. To jsou Trojanovice. Přejít je pěšky napříč by dalo pořádnou fušku, a což teprve projít Lomnou, Bystré nebo části pod Radhoštěm či pod Javorníkem. Svou rozlohou 35,6 kilometrů čtverečních jsou Trojanovice největší obcí na Novojičínsku, nepočítaje města. Mají jen o necelý kilometr čtvereční méně než Nový Jičín, včetně jeho místních částí Loučka, Žilina, Bludovice, Kojetín a Straník.

Trojanovice jsou obklopeny kopci a nádhernou přírodou. V obci je možné narazit na staré chalupy i moderní stavby.Trojanovice jsou obklopeny kopci a nádhernou přírodou. V obci je možné narazit na staré chalupy i moderní stavby.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Dnešní Trojanovice: davy turistů i krásná tichá místa

Obec vznikla v roce 1748 a nese jméno po svém zakladateli. Olomouckém biskupovi Ferdinandu Juliovi hraběti Troyerovi. Kdysi to byla pasekářská vesnice a kromě kopců bylo možné spatřit na mnoha místech pasoucí se ovce a krávy. Dnes už jen výjimečně. Jen za posledních třicet let přibyly desítky nový domů, mnoho klasických starých chalup se změnilo po rekonstrukcích. Přesto je ještě stále možné najít poměrně klidná a stavebním boomem ne příliš zasažená místa.

Třeba Karlovice. Stojím na točně, dívám se na kopce, které mám téměř na dosah. Na louce pod jedním z nich sáňkují a bobují tři děti v doprovodu tří dospělých žen. Smích dětí a nabádání dospělých k opatrnosti jsou jediné zvuky připomínající civilizaci. Jinak je slyšet jen slabý šum větru. Kolem chalup není vidět žádný život, ticho je i u v současné době uzavřeného Památníku bratří Strnadlů a Jana Knebla.

Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Ale stačí vyjet na Solárku, vydat se ke kruhovému objezdu a dát se doprava. V centru obce, kde jsou obchod, škola, hotel Beskyd a bytové domy, už je rušno. A to je všední den. V tu chvíli si připomínám druhý lednový víkend a proudy aut a turistů směřující na Pustevny. I ty částečné patří do Trojanovic.

Napadá mě, že většina návštěvníků Pusteven zná z Trojanovic dále už jen Ráztoku, jako název místa, kde přestoupí z auta do lanovky. Že je v Trojanovicích možno najít nádherná a mnohem poetičtější místa než na Pustevnách, asi netuší. Stačí třeba přemístit se na Bystré a vydat se směrem ke Stolové. Uvědomuji si ale, že tam není žádná stezka vedoucí nad koruny stromů a nejsou tam ani stánky s občerstvením.

Trojanovice jsou obklopeny kopci a nádhernou přírodou. V obci je možné narazit na staré chalupy i moderní stavby.Trojanovice jsou obklopeny kopci a nádhernou přírodou. V obci je možné narazit na staré chalupy i moderní stavby.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Sjíždím k bývalému penzionu Koksař. Z pozemku v jeho blízkosti vznikne záchytné parkoviště, aby auta turistů nepřekážela v provozu na „ráztocké“ cestě. Z bývalého penzionu zřejmě budou byty. Co bude z chatoviště, netuším. Opouštím chátrající areál a mířím pod Javorník. Hospoda U Bačů je zavřená kvůli vládním nařízením, zato o něco výše je živo.

Areál Dolu Frenštát je otevřený, co chvíli odtud někdo vyjde nebo vyjede a naopak. Dívám se na těžní věže a přemýšlím, jak dlouho to ještě bude trvat než půjdou k zemi. Snahy o to, aby se tak stalo, trvají již mnoho let. To, že už jsou to dnes černé stavby – černé nikoliv od uhlí, ale proto, že již vypršelo povolení těchto dočasných staveb, je prokázáno. Byrokratický moloch v našem státě ale potřebuje na dořešení některých věcí léta letoucí. Odjíždím směrem na Frenštát pod Radhoštěm a po cestě se dívám na skokanský můstek na Horečkách. Za ním už jsou zase Trojanovice.

Jejich starosta Jiří Novotný nedá na Trojanovice dopustit. Rozhovor s ním si přečtěte ZDE.

Pustevny pohledem kamery

Internetové stránky Trojanovic prošly a stále ještě procházejí velkou proměnou. Jedna ze záložek pamatuje také na turisty. Nejen oni budou mile překvapeni a potěšeni, že pod záložkou najdou odkaz na webkamery v okolí Trojanovic. První míří na rozcestí u chaty Šumná na Pustevnách, další tři kamery jsou na Radhošti – jedna snímá kapli Cyrila a Metoděje, další míří na východ a třetí směrem na Rožnov pod Radhoštěm. Kamery s názvem Pustevny 1024 a Pustevny jsou panoramatické a snímají území od stanice lanové dráhy po Libušín a lanovku samotnou.

Trojanovice jsou obklopeny kopci a nádhernou přírodou. V obci je možné narazit na staré chalupy i moderní stavby.Trojanovice jsou obklopeny kopci a nádhernou přírodou. V obci je možné narazit na staré chalupy i moderní stavby.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Lanovka provoz nepřerušila

Přestože se kvůli vládním nařízením v souvislosti s šířením nákazy Covid-19 téměř v celé české republice musely uzavřít vleky a lanovky, lanová dráha z Ráztoky na Pustevny zůstala v provozu. V nařízení byla stanovená výjimka, že bude povolen provoz pouze lanových drah pro zajištění dopravní obslužnosti v rámci veřejných služeb a lyžařských vleků a lanových drah výhradně pro zajištění zásobování nebo chodu kritické infrastruktury nebo pro potřeby složek Integrovaného záchranného systému včetně Horské služby. A tuto podmínku lanová dráha v Trojanovicích splňuje.

Z historie Trojanovic

Obec Trojanovice vznikla dlouhodobou salašnicko-pasekářskou kolonizací, kterou prováděla na svém panství hukvaldská vrchnost od začátku 16. století. Jako samosprávná obec vznikla na vlastní žádost tehdejších obyvatel - pasekářů, dřevorubců, rudokopů, uhlířů a salašníků žijících pod horou Radhošť. První kolonisté pod Radhoštěm byli Slované, o čemž svědčí nejstarší místní názvy hor, kopců a potoků - Radhošť, Hradisko, Lubina apod. V těchto dobách se vytvořilo také radhošťské bájesloví, pověsti, vyprávění, pohádky a zkazky o Radhošti a mýtické postavě Radegasta.

Trojanovice.Trojanovice.Zdroj: archiv obcePo roce 1200 přišli do zdejší krajiny němečtí kolonizátoři a vybudovali kamenný hrad Hukvaldy, který se stal centrem širokého okolí. Hukvaldští páni podporovali tzv. valašskou kolonizaci a dovolili, aby se na okrajových horách usazovali pastevci, kteří sem přišli z východu. Ti se stali časem usedlými pasekáři a jejich usedlosti se nazývaly paseky. Valašská kolonizace měla dvě stránky. Tou světlou byla valašská idyla jako vize vyrovnaného a šťastného života na horách v srdci volné a čisté přírody. Valašská rebelie zase ukazuje temný rub života Valachů, kdy valašští poddaní byli vydáni na pospas útlaku cizí vrchnosti a kdy si nejednou museli vybojovat volnost se zbraní v ruce a za nemalých obětí. Rebelie vynesly do historie také kladné postavy odbojníků, zbojníků a lidových hrdinů. Odbojem proti Habsburkům za třicetileté války se Valaši dostávají do celonárodní a evropské historie. Dědictvím valašské kolonizace je tedy nejen lidová tvořivost, její písně, tance, zkazky, zvyklosti, stavby a terminologie, ale také povědomí volnosti a svobodného života, pouta bratrství v dobrém i zlém, za časů klidných i válečných.

Cesta ke samosprávě regionu byla složitá a představovala několik kroků, kdy hospodářství na salaších vedli bačové, byl zřízen úřad starosty jakožto hospodářského správce v osadě Paseky (předchůdce Trojanovic) až po zřízení fojtství v roce 1748, což je také datum oficiálního založení obce, kdy majitel panství Ferdinand Julius Troyer, olomoucký biskup a kardinál, delegoval svého tajemníka, jenž s místním hajným za šest týdnů vytýčili hranice samosprávné obce. Hranice byla ještě do roku 1833 upravována, od tohoto data je zachována dodnes.

Dvě třetiny území obce pokrývají lesy, v současné době zde žije 2697 obyvatel.

Slavní rodáci

Vincenc Janda (1908-1985), salesiánský kněz a misionář v Jižní Americe

Jan Knebl (1866-1962), sochař a malíř

Miroslav Liďák (1934-1983), malíř a karikaturista

Karel Raška (1904-1943), učitel a zakladatel hasičského sboru

Antonín Strnadel (1910-1975), malíř, grafik, ilustrátor a profesor

Bohumír Strnadel-Četyna (1906-1974), spisovatel a novinář

Josef Strnadel (1912-1986), spisovatel a literární teoretik

Zvonička Strážce Beskyd na Horečkách v Trojanovicích.Zvonička Strážce Beskyd na Horečkách v Trojanovicích.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zajímavosti a tip na výlet

Valaši zelím a zemčaty po celý rok živi jsú…, řekl o tradičním jídle na Valašsku evangelický farář Daniel Svoboda z 19. století. Tradiční polévkou je zelňačka, které se také mnohdy říká kyselica. Hlavními ingrediencemi jsou, kromě kvašeného zelí, brambory, slanina nebo klobása a pro zahuštění mouka, mléko, smetana anebo kyška. Pohanková kaše se v minulosti jedla jako hlavní jídlo pouze uvařená v osolené vodě. Dalším tradičním jídlem je bramborák, někdy také zvaný pampuch. Pro slavnostní chvíle se v Trojanovicích pekly koláče. Dodnes jsou velmi oblíbeným moučníkem v trojanovských chalupách. Koláče jsou dvojího druhu. Malé, kulaté, cca 10 až 12 cm v průměru a mají náplň uvnitř.


Za skokanskými můstky Jiřího Rašky
6,1 km od obce Trojanovice

Horečky jsou ojedinělou lokalitou, která významem dosahuje věhlasu Pusteven. V areálu najdeme kromě čtyř skokanských můstků Jiřího Rašky také Ptačí stezku v korunách stromů, amfiteátr, památník Masaryka, Jurkovičovu sušárnu, kapli Panny Marie Lurdské, památník Břetislava Bartoše, Mařenčinu studánku a zvoničku Strážkyni Beskyd. Horečky jsou sportovně turistickým areálem a Mekkou českého skokanského sportu. Kromě toho, že se jedná o výchozí bod téměř 211 km dlouhých Radegastových cyklistických okruhů a výchozí turistický bod pro výstup na vrchol Velkého Javorníka, je zde 3 km dlouhá trailová trať a devítijamkové diskgolfové hřiště.