Pro někoho je sedmička jen číslo, pro jiného šťastné číslo. Pro obyvatele Bílovce má v letošním roce zvláštní význam se slavnostním nádechem. Letos si totiž Bílovečtí připomínají 700 let od založení svého města. To je také důvod, proč právě Bílovec bude prvním místem, které chceme v novém seriálu Deníku přiblížit.

„Připraveno máme k oslavám opravdu dost věcí. Jen je škoda, že teď musíme odsouvat dokumentární filmy z historie města, jejichž promítání mělo začít v lednu,“ posteskla si starostka Bílovce Renata Mikolašová. Celý rozhovor čtěte ZDE.

Od větrného mlýna k zámku a ještě dál

Má návštěva Bílovce začíná, podobně jako pro každého, kdo přijíždí od dálnice a tudíž od Bílova, poněkud poeticky. Do města vjíždím z kopce, jenž nese název Labuť. Po krátké zastávce na Slezském náměstí se vydávám do místních částí. Volím nejprve Výškovice, kde kdysi stával zámek. Objekt s byty už dnes ale zámek prakticky ničím nepřipomíná. Zastavuji se proto u místního kulturního domu, kde je pamětní deska prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi.

Bílovec letos slaví 700 let od svého vzniku. Město má šest místních částí - Bravinné, Lhotku, Lubojaty, Ohradu, Starou Ves a Výškovice. Od roku 2003 je Bílovec obcí s rozšířenou působností do jejíž správního obvodu spadá také město Studénka a 11 obcí.Bílovec letos slaví 700 let od svého vzniku. Město má šest místních částí - Bravinné, Lhotku, Lubojaty, Ohradu, Starou Ves a Výškovice. Od roku 2003 je Bílovec obcí s rozšířenou působností do jejíž správního obvodu spadá také město Studénka a 11 obcí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Projíždím opět přes Starou Ves, na chvilku se zastavuji u školy a mířím do obce Bravinné a pak do části Dolní Nové dvory. Místní větrný mlýn obklopený sněhem teď v zimě vypadá velice opuštěně, ale o to působivěji.

Na zpáteční cestě mi to nedá, abych nezastavil na kopci a nepokochal se pohledem na město Bílovec a jednu z jeho dominant, kostel svatého Mikuláše. Po chvíli opět odstavuji auto na náměstí. Ten, kdo o Bílovci mnoho neví, nemá šanci zjistit, že přes cestu od starobylé radnice je v dlažbě největší kamenná šachovnice v České republice. Kvůli sněhové pokrývce ale není vidět.

Stačí ujít jen pár kroků a ocitám se u muzea a posléze u vstupu na nádvoří zámku. Železná brána je zamčená, tak aspoň nakukuji – na zámek a protější areál letního kina. Uličkami Přecházím ke kinu, jehož název ve mně evokuje myšlenku, že platí hlavně v létě. Jmenuje se Radost a je na Novojičínsku posledním oficiálním stálým letním kinem.

Od kina scházím k novému chodníku, kde si několik místních osahává posilovací stroje. Má procházka Bílovcem pokračuje ke gymnáziu, k nemocnici, k rekonstruované budově České besedy, k sokolovně, od níž se vydávám ke kulturnímu domu a fotbalovému hřišti. Přecházím přes silnici ke škole T. G. Masaryka. Zapadá slunce. Nemohu odtrhnou pohled od rudého odlesku v oknech školy. Je čas jít. Zakrátko usedám do auta a po chvilce už se „šplhám labuti po krku“. Za sebou nechávám město a jeho 700 let dlouhou historii.

Výročí připomínají logo a mince

K letošnímu výročí 700 let od založení města Bílovec nechal vytvořit logo, které bude doprovázet různé aktivity. Logo tvoří kruh, v němž jsou vyobrazení radnice, muzea a zámku, letopočty 1321 a 2021 a nápis 700 LET MĚSTA BÍLOVEC. Autorkou loga výročí je Ing. Arch. Tereza Brabcová Hozová.

Stejné logo zdobí také pamětní minci, na jejíž druhé straně je znak města s nápisem MĚSTO BÍLOVEC. Minci je možno zakoupit si za 100 korun v Turistickém informačním centru Bílovec. Vzhledem k opatřením a nařízením vlády je možné minci koupit pouze prostřednictvím e-shopu https://tic.bilob.cz/ a vyzvednout v době provozu u výdejního okénka.

Web nabízí podrobnou kroniku

Nové webové stránky města Bílovec nabízejí mnoho odkazů. Milovníky historie jistě zaujme odkaz na kroniku města, který je možno najít v záložce nazvané O Bílovci. Pod odkazem je 17 svazků. V prvním z nich tehdejší kronikář města, učitel Emil Přikryl, mapuje historii Bílovce od jeho založení až do roku 1957. Další svazky od roku 1958 až do roku 2008 zahrnují dění vždy v období od dvou do šesti let, výjimkou je rok 1990, jenž je v samostatném svazku. Stejně tak jsou v samostatných svazcích všechny ostatní kroniky od roku 2009, včetně tohoto roku.

Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Křížovou cestou z Bílovce

Křížová cesta je symbolická cesta sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Zahrnuje dění kolem jeho odsouzení, nesení kříže a ukřižování na hoře Golgotě.

Křížová cesta začíná na okraji Bílovce.Křížová cesta začíná na okraji Bílovce.Zdroj: Deník

Je rozdělena obvykle na čtrnáct zastavení, která odpovídají jednotlivým událostem tradičně spojeným s pašijemi. V poslední době se přidává ještě poslední zastavení – vzkříšení. Délka křížové cesty je 1,3 kilometru. Začíná na okraji města Bílovec na červené turistické značce, pokračuje po zelené značce a končí u hlavní cesty na kraji Bílova.

Otevřít kavárnu nebo cukrárnu v současné době je velkým rizikem. Marika Hudcová a Zdeněk Řeháček z Bílovce to ale udělali. Přečtěte si jejich příběh.

Z historie Bílovce

Město Bílovec vzniklo na návrší, které později pojmenovali Městský kopec (německy Stadtberg), na levém břehu říčky Bílovky, vlévající se pak mezi Studénkou a Jistebníkem do řeky Odry.

Mělo důležité ochranné postavení na průsečíku dvou obchodních cest: jedné směřující od Příbora k Hradci nad Moravicí a Opavě, druhé, jež směřovala od Fulneku ke Klimkovicím a k Ostravě.

Od svého počátku náležel Bílovec k Opavskému Slezsku, zároveň však býval od 19. století přičleňován k takzvanému Kravařsku. Název Kravařsko se přitom neodvozuje od pánů z Kravař, nýbrž vychází z německého výrazu: země s prosperujícím zemědělstvím a chovem dobytka: „malá kravská země Kühlandl – Kuhländchen“.

Počátky města Bílovce bývaly předmětem četných dohadů, neboť chybí jednoznačné písemné doklady. Za lokátora města se pokládá jeden z příslušníků mocného rodu pánů z Kravař, Vok V.

Ani datace není jednoznačná - Bílovec byl založen pravděpodobně někdy mezi lety 1293 až 1324, odkdy pochází o Bílovci i první písemná zmínka. Pánům z Kravař patřil Bílovec do roku 1434.

Bílovec letos slaví 700 let od svého vzniku. Město má šest místních částí - Bravinné, Lhotku, Lubojaty, Ohradu, Starou Ves a Výškovice. Od roku 2003 je Bílovec obcí s rozšířenou působností do jejíž správního obvodu spadá také město Studénka a 11 obcí.Bílovec letos slaví 700 let od svého vzniku. Město má šest místních částí - Bravinné, Lhotku, Lubojaty, Ohradu, Starou Ves a Výškovice. Od roku 2003 je Bílovec obcí s rozšířenou působností do jejíž správního obvodu spadá také město Studénka a 11 obcí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Na středověkou fázi historického vývoje městské zástavby dnes upomínají především zbytky městských hradeb a část zdiva presbytáře farního kostela sv. Mikuláše ze 14. století.

Město pak měla v držení opavská knížata, k nejvýznamnějším patřili páni z Fulštejna, kteří na přelomu 15. a 16. století zbudovali první zámek a vlastnili panství do roku 1542.

Během třicetileté války město zpustošili Švédové. Roku 1729 město zachvátil nejničivější požár, který postihl 23 měšťanských domů včetně radnice a zámku (původně na katastru Velkých Albrechtic).

 

V roce 1828 založil vídeňský podnikatel Mathias Salcher továrnu na výrobu knoflíků. Roku 1924 došlo k výrazné změně hranice Bílovce, když k němu byla na jednu stranu připojena značná část katastru Velkých Albrechtic včetně zámku, na druhou stranu však Bílovec přišel, ve prospěch sousední obce Tísek, o značnou část svého území Horního Předměstí.

Při osvobozování města Rudou armádou roku 1945 byl zámek opět vypálen a zničeno vnitřní zařízení.

Slavní rodáci

Jan Ignác Cimbal (1722-1795), malíř a rytec pozdního baroka

Felix Ivo Leicher (1727-1812), malíř pozdního baroka

Jan Bayer (1757-1830), básník, hudebník, zpěvák a sběratel lidových písní

Jan Horváth Döme (*1959), spisovatel, básník, pedagog

Leo Kalda (1880-1956), architekt působící v Chorvatsku

Karel Raimund Kristinus (1843-1904), hudebník a skladatel, sběratel lidových písní

Emil Přikryl (*1945), architekt

Richard Trampler (1845-1907), historik, pedagog

Otto Urban (1938-1996), historik

Ivo Pavlík (1933-2018), hudebník

Lukáš Hejda (*1990), fotbalový obránce

Miloš Holaň (*1971), bývalý hokejista, hokejový trenér

Rostislav Olesz (*1985), hokejista

Petra Kvitová (*1990), tenistka

Květa Peschkeová (*1975), tenistka

Adam Pavlásek (*1994), tenista

Josef Kulhavý (*1985), motokrosový závodník

Znak? Jde o knír napíchnutý na kopí

Bílovec.Bílovec.Zdroj: archiv městaBílovec má aktuálně 7394 obyvatel a váže se k němu i pověst o původu znaku města. Za doby vlády pánů z Kravař se Bílovci říkalo Město Odřivousovo. Pověst vypráví, že před dávnými časy žil na dvoře slovanského knížete Rostislava na Velehradě velmi silný muž, který se jmenoval Saul. Saul porazil v zápase neznámého cizince, který vyzýval s posměchem na souboj všechny urozené muže země, shromážděné v té době na dvoře Rostislavově. V boji mu Saul usekl knír, nabodl jej na kopí a přinesl knížeti na znamení vítězství. Za svoji udatnost byl knížetem Rostislavem povýšen do šlechtického stavu a useknutý knír nabodnutý na kopí dostal jako znak pro svůj rod.