Málokde se tak prolíná dávná i novější historie se současností jako v Suchdole nad Odrou. Tato obec s 2701 obyvateli je jednou z největších v okrese Nový Jičín a má status městyse.

Mým prvním cílem návštěvy je vlakové nádraží, které je významným železničním uzlem. Procházím cihlovou nádražní budovou a zastavuji se u pamětní desky věnované 47 umučeným vězňům při transportu smrti, které v lednu 1945 nacisté nechali zahrabat u řeky Odry.

Pamětní deska věnovaná 47 umučeným vězňům během druhé světové války.Pamětní deska věnovaná 47 umučeným vězňům během druhé světové války.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Kus historie na dosah

Přemísťuji se k areálu Sokolák, místu, kde se v „nepandemické“ době konají různé akce. V rohu areálu je skautská základna, hned za areálem má cvičiště místní kynologický klub. Nedaleko odtud, na příjezdu do Suchdola nad Odrou od Nového Jičína, jsou dvě významné firmy NC Line a Romotop.

Přesunuji se do centra. Po návštěvě úřadu zamířím k hasičské zbrojnici, odtud přecházím k Muzeu Moravských bratří. Suchdol nad Odrou je místem, odkud v třicátých letech osmnáctého století emigrovalo okolo 280 těchto služebníků církve.

Ukazatele směru upozorňují na fakt, že prchající Moravští bratři se při svých cestách dostali opravdu daleko. I do Arktidy.Ukazatele směru upozorňují na fakt, že prchající Moravští bratři se při svých cestách dostali opravdu daleko. I do Arktidy.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Přecházím k dalšímu muzeu, také málo obvyklému. Vzniklo díky iniciativě nadšenců, kteří na základě různých dokumentů pátrají po stopách II. světové války. V muzeu je k vidění řada nálezů.

Kousek od muzea je Klub kultury, kolem nějž se dojde ke sportovnímu areálu. Dívám se na prázdné sportoviště, míjím protější školku, oproti mě najednou kráčí osamocený školáček s velkou hroudou sněhu v náručí. Způsobně pozdraví, já jeho také a pokračuji dál. Přicházím k velké hale s nápisem Tenis Suchdol nad Odrou. Napadá mě, že něco takového nemá leckteré město.

Vracím se do centra a ještě se jdu podívat do Parku Moravských bratří, kde na cihlové stěně visí „vizitky“ hlavních představitelů tohoto křesťanského hnutí, jehož stopy lze najít v různých částech světa. Při své „procházce“ Suchdolem nad Odrou míjím minimálně dvě další velké firmy, penzion, dům s pečovatelskou službou, další obchod a poštu, až přicházím ke škole. Před její starou budovou stojí velká socha znázorňující Jana Amose Komenského, jenž v letech, kdy pobýval ve Fulneku, v Suchdole nad Odrou kázal.

V Suchdole nad Odrou je možno si sáhnout na historii i zajít do pěkné přírody.V Suchdole nad Odrou je možno si sáhnout na historii i zajít do pěkné přírody.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Vracím se k autu a pomalu přejíždím do místní části Kletné. Je to něco úplně jiného. Malá vesnička, uprostřed je menší rybník. „V létě tady musí být krásně,“ říkám si v duchu, když procházím úzkými uličkami. Krásně tam určitě je, o čemž svědčí chaty a také táborová základna, která patří DDM Kopřivnice. V létě sem ale míří mnoho dalších lidí, nejen chataři. Lákadlem je před pár lety opravená přehradní nádrž Kletné a na své si přijdou i milovníci westernu. U přehrady je saloon Malá Skála. Westernem totiž Suchdol nad Odrou žije již desítky let. V roce 1985 se totiž Suchdol nad Odrou stal spoluzakládajícím místem československé větve Pony Expressu. Tato tradice tam přetrvala dodnes.

TADY si můžete přečíst rozhovor s místním umělcem Radovanem Šťastným.

Odjíždím od přehrady a vracím se zpět. Mou poslední zastávkou je katolický kostel. Nebo spíše jeho fara. Osud tohoto objektu sleduji bezmála dvacet let. Už to vypadalo, že tato památka skončí jako ruina. Před pár lety se ale katolická církev pustila do opravy. Zrakem zabloudím na protější evangelický kostel, pak na katolický kostel, nedaleko nějž stojím. Dvě dominanty. U té druhé jmenované fara, kterou projektoval věhlasným vídeňský architekt Johann Lucas von Hildebrandt. S dobrým pocitem nasedám do auta a nechávám nesourodý, přitom ale tolik pestrý, Suchdol nad Odrou za sebou.

Katolická fara v barokním stylu v Suchdole nad Odrou, kterou navrhl věhlasný vídeňský architekt Lucas von Hildebrandt.Katolická fara v barokním stylu v Suchdole nad Odrou, kterou navrhl věhlasný vídeňský architekt Lucas von Hildebrandt.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Rekonstrukce úřadu se povedla

Příjemným způsobem se podařilo v Suchdole nad Odrou spojit modernu s historií při rozsáhlé rekonstrukci úřadu městyse, která se uskutečnila před necelými třemi lety. Tehdy se o patro zvýšila přístavba původní staré budovy. Nový úřad je nyní bezbariérový, má více kanceláří, moderní zasedací síň a renovovanou obřadní síň. Velkou devizou jsou velká okna, kterými se prostor úřadu výrazně prosvětlil.

Spokojen s tímto stavem je i suchdolský starosta Richard Ehler. Rozhovor s ním ZDE.

U školy je od loňského roku moderní hřiště

Stoleté výročí od vzniku dnešní základní školy si připomínali v Suchdole nad Odrou před dvěma roky. Suchdolská škola je velká, její ředitel Tomáš Vindiš upřesňuje, že v současné době je v ní zhruba 250 žáků ve 13 třídách. „Součástí školy je školní družina se třemi odděleními a školní klub s řadou kroužků. Bohužel školní klub už téměř rok pracuje velmi omezeně. Mateřská škola sídlí v samostatné budově ve středu městyse u sportovního areálu a má ve čtyřech odděleních přes stovku dětí,“ doplňuje Tomáš Vindiš.

Loni městys, jenž je zřizovatelem školy, s využitím dotace dokončil v areálu základní školy rekonstrukci sportovního zázemí. Škola tak nyní disponuje moderním víceúčelovým hřištěm s umělým povrchem a též atletickou sprinterskou rovinkou s doskočištěm na skok daleký, rovněž s kvalitním umělým povrchem.

V Suchdole nad Odrou je možno si sáhnout na historii i zajít do pěkné přírody.V Suchdole nad Odrou je možno si sáhnout na historii i zajít do pěkné přírody.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Výuka v suchdolské škole nyní probíhá stejně, jako jinde. „Zajímavostí je ocenění paní učitelky Anety Janovské v soutěži tělocvikářů, kterou v koronavirové době uspořádala Asociace školních sportovních klubů ČR. Paní kolegyně se svým programem pokusila v dnešní komplikované době rozhýbat žáky v jejich domácím prostředí. Podařilo se jí to skvěle a podle ASŠK se umístila na prvním místě,“ vyzdvihuje úspěch kolegyně Tomáš Vindiš.

Dodává, že už by se rádi vrátili k běžné výuce, opět oživili činnost školního klubu a pořádali akce pro žáky a jejich rodiče. „Mateřská škola má na jarní a letní měsíce připravený dotační projekt, kdy na školní zahradě budou realizovány přírodní a environmentální prvky a o činnosti s tím spojené bude obohacen program pro děti,“ uzavírá Tomáš Vindiš.

Evangelický kostel v Suchdole nad Odrou, kde byla dlouho schována socha císaře Josefa II.Evangelický kostel v Suchdole nad Odrou, kde byla dlouho schována socha císaře Josefa II.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Císař byl dlouho ukrytý

Socha císaře Josefa II stojí v centru Suchdola nad Odrou od 9. října 2001. Do té doby byla mnoho desítek let ukrytá. Po vzniku první republiky totiž došlo k hromadnému odstraňování pomníků připomínajících monarchii. A tak musela zmizet i socha mocnáře, která stála od 9. října 1881 na podstavci před suchdolskou školou až do 16. března 1922. Sochu tenkrát na voze odvezli do evangelického kostela, kde stála vedle oltáře, po skončení druhé světové války ji přemístili do sakristie kostela, kde byla až do opětovného odhalení.

Z historie Suchdola nad Odrou

Suchdol nad Odrou.Suchdol nad Odrou.Zdroj: archivOsada byla založena na počátku 13. století slovanskými osadníky. Postupem času však v osadě převládli osadníci němečtí. Roku 1257, jenž je považován za rok založení, se osada nazývala Suchodol nebo Suchidol. Podle latinských listin z roku 1337 se nazývala Cuchenthal, roku 1430 Zauchenthal, a roku 1597 Zauchtl. Český název Suchdol se poprvé objevuje v 15. století.

Ve 13. století spadala osada pod panství fulnecké spravované Smilem z Lichtenburka. Poté se jejími pány stali páni z Kravař. Po krátkém období, kdy patřil Suchdol pod Helfštýn, se vrátil roku 1475 zpět pod fulnecké panství, které později koupil Jan ze Žerotína.

V té době zde žilo jak katolické obyvatelstvo, tak i obyvatelstvo lutherské víry, které však v 18. století odešlo do Horní Lužice. Majitelé panství, do kterého spadal Suchdol, se poměrně často střídali až do roku 1806, kdy jej zdědila Valburga Truchsess-Waldburg-Zeil, známá dobrotitelka celého okolí. Posledním majitelem panství byl rod Chlumecký-Bauer, který jej vlastnil až do roku 1918.

Za zmínku určitě stojí také to, že v letech 1618 až 1621 v obci kázal Jan Ámos Komenský.

V Suchdole nad Odrou je možno si sáhnout na historii i zajít do pěkné přírody.V Suchdole nad Odrou je možno si sáhnout na historii i zajít do pěkné přírody.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Slavní rodáci

Josef Vincourek (1900–1976), hudební skladatel, dirigent (Česká filharmonie, Národní divadlo) a pedagog, byl blízkým přítelem Jiřího Wolkera

Vilém A. Vita (1846–1919), malíř působící ve Vídni, svá díla vystavoval mimo jiné i v Paříži

Bernard Rudofsky (1905–1988), architekt, spisovatel a výtvarník, který žil v Americe

Katolický kostel v Suchdole nad Odrou.Katolický kostel v Suchdole nad Odrou.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Za památnými stromy městyse

Několika památnými a chráněnými stromy se může pyšnit městys Suchdol nad Odrou. Dvě století má za sebou památný strom Dub letní, který roste u záhumenní cesty před vjezdem do farmy Agrosumak. Jeho obvod činí bezmála pět metrů a dosahuje výšky 26 metrů. Další přibližně 200 let starou dřevinou je Buk lesní červenolistý. Ten roste mezi hřbitovem a Sokolovskou ulicí, nad křižovatkou ve směru na Hladké Životice vpravo. Obvod kmene má 510 cm s výškou 27 metrů.

U Komenského lípy v letech 1618 až 1621 kázal J.A.Komenský. Na místě je umístěna památní deskaU Komenského lípy v letech 1618 až 1621 kázal J.A.Komenský. Na místě je umístěna památní deskaZdroj: archiv obce

Mezi chráněné památné stromy České republiky patří Stoklasův dub v Komenského ulici, jehož obvod je 520 metrů a výška 28 metrů, a Dub u Lesního mlýna se stejnou výškou a obvodem 407 cm. Za zmínku stojí určitě i Komenského lípa, u které v letech 1618 až 1621 kázal J.A.Komenský. Na místě je umístěna památní deska (na snímku).