Zrovna tam se letos chystají pustit do velké investiční akce. Už delší dobu zde připravují stavbu nového kulturního domu, který obci zatím schází. Dosud se třeba plesy konaly v pronajatém sále nad tamní restaurací. Kulturní dům za nejméně 30 milionů vyroste v blízkosti školy.

„Jiné vhodné prostory jsme nenašli. Projekt už je před dokončením, začne se dělat výběrové řízení, stavební povolení. Předpokládám, že letos v létě by se mohlo začít stavět, na podzim 2022 bychom chtěli mít otevřeno na novou plesovou sezonu,“ přibližuje starosta Velkých Hoštic Alfons Pospiech. Rozhovor s ním si přečtěte ZDE.

Před dokončením je i projekt rekonstrukce celé elektroinstalace na základní škole. „Zde bychom ještě chtěli, nevím, zda to bude letos, novou vzduchotechniku. Teď máme vyhlášeno i výběrové řízení na vzduchotechniku v mateřské škole,“ pokračuje.

Obec Velké Hoštice.Obec Velké Hoštice.Zdroj: Deník / Veronika Bernardová

Oprava kotelny, rozšíření lanového centra

A co se povedlo loni? Rozšíření se dočkalo lanové centrum pod místním zámkem. „Ve škole jsme udělali rekonstrukci plynové kotelny, dodělali jsme zde velký sklad, opravil se asfaltový povrch jedné komunikace. Koupili jsme od soukromé osoby areál bývalé charity. Leží na strategickém místě v centru, jsou tam sklady a další prostory, které potřebujeme. Snažíme se co nejvíce zaměřit na dotace, abychom ušetřili vlastní prostředky,“ přibližuje Alfons Pospiech.

Jedna z nejstarších obcí na Hlučínsku

V jedné části zámku se od roku 2000 nachází dům s pečovatelskou službou, jde o obecní zařízení o dvanácti bytech. „Nejde o stálou pečovatelskou službu. Samozřejmě potřebné věci jako nákup, obědy, úklid jsme schopni zajistit externě,“ vysvětluje.

V hlavní budově je restaurace, vinárna, salonky pro svatby, knihovna s čítárnou, klub důchodců, své zázemí zde mají spolky. A jsou zde i prostory pro výstavy. Jednou z nich je i stálá expozice o historických vykopávkách. „Je to taková archeologická výstavka, kterou jsme dali dohromady se Slezským zemským muzeem. Zapůjčili nám exponáty, především to, co se našlo na našem území. Zjistilo se, že jsme jedna z nejstarších obcí na Hlučínsku, život zde byl už v šestém tisíciletí před naším letopočtem,“ dodává Alfons Pospiech.

Archeologická expozice na zámku.Archeologická expozice na zámku.Zdroj: archiv obce

Obchvat je zatím v nedohlednu

Velké Hoštice leží na frekventované silnici I/56, spojující Opavu s Ostravou. Denně tudy projede 20 tisíc aut. O obchvatech měst a obcí na zmíněné silnici se hovoří už dlouhé roky. „Trošku se to možná hýbe, protože se o to hodně zasazuje senátor Herbert Pavera. Je to ale velký boj se státním molochem. Teď se chystají studie proveditelnosti. Snaha je vyvíjet co největší tlak, ale není to jen o naší vůli. Jde o běh na dlouhou trať,“ říká starosta Alfons Pospiech. Aby měli obyvatelé vůbec šanci bezpečně přejít, nechala obec v uplynulých pěti letech vybudovat dva semafory.

Významným podnikem v obci je Hoštická a.s., jejíž ředitel Josef Teuer přibližuje chod společnosti ZDE.

Otázka pro ředitelku školy

A co je nového v ZŠ Velké Hoštice? Jak na škole zvládají současnou situaci kolem koronaviru? Odpovídá ředitelka školy Renata Pospiechová:

Ředitelka ZŠ Velké Hoštice Renata Pospiechová.Ředitelka ZŠ Velké Hoštice Renata Pospiechová.Zdroj: archiv R. Pospiechové„Snažíme se, aby žáci střídali výukové metody. Využíváme Google učebnu i jiné aplikace. Nesnažíme se přímo kopírovat rozvrh, nenutíme děti několik hodin denně sedět u počítače. Tento způsob výuky znamená pro učitele zvýšenou zátěž i vynakládané úsilí, ale především není prakticky uskutečnitelný bez spolupráce zákonných zástupců žáků. Přesto, že distanční výuka může mít i klady, je prezenční výuka a pobyt dětí ve škole nezastupitelný. Jako mnoho škol jsme se rozhodli nepřítomnost žáků využít k drobným opravám, teď třeba opravujeme podlahy v kabinetech, děti se mohou těšit na nový nábytek a hry ve školní družině. A nové a nezvyklé je i ticho, které vnímám, když procházím téměř prázdnou školou. Skutečně se velice těším, až zase uslyším to štěbetání, smích, ba někdy i křik našich žáků. Už aby tu byli.“

Pečlivá příprava přinesla své ovoce

Velké Hoštice.Velké Hoštice.Zdroj: archiv městaVesnice Moravskoslezského kraje 2016. Tímto titulem se pyšní Velké Hoštice. Do soutěže se přihlásili poprvé a hned sklidili úspěch. „Řekli jsme si, že když do toho půjdeme, tak všichni a na plné pecky. Zapojili se všechny složky, program pro komisi trval dvě hodiny, měli jsme to nachystané minutu po minutě. A klaplo to. Jakmile dorazila komise do krajského kola, asi 500 lidí si vzalo dovolenou, aby o nic nepřišli, z čehož komisi spadla brada,“ vzpomíná starosta Alfons Pospiech a s úsměvem dodává: „V celostátním kole jsme se mezi prvními třemi neumístili, protože další pořadí už se nestanovovalo, a tak vždy říkáme, že jsme skončili čtvrtí.“ V celostátním kole ale obec získala Cenu veřejnosti.

Cena veřejnosti pro rok 2016.Cena veřejnosti pro rok 2016.Zdroj: archiv obce

Z historie Velkých Hoštic

Obec Velké Hoštice má velice dlouhou a bohatou historii. Patří k nejstarším osídleným obcím na Hlučínsku i v rámci celého Slezska. Archeologické vykopávky dosvědčují přítomnost obyvatel na katastru obce již v 6. tisíciletí před n. l. - byli zde zemědělci tzv. lineární keramiky.

V 1. až 2. století n. l. se zde nacházelo sídliště ze starší doby římské, později sídliště z mladší doby římské a doby stěhování národů (3. až 5. století). Tyto nálezy prokazují přítomnost germánského obyvatelstva. Od 6. století je pak území obce osídleno trvale slovanským etnikem.

Kostel sv. Jana Křtitele.Kostel sv. Jana Křtitele.Zdroj: Deník / Veronika Bernardová

První písemná zmínka o existenci obce Velké Hoštice pochází z roku 1222. V listině z tohoto roku kněz Radoslav nařizuje, aby jeho majetek v Hošticích připadl po jeho smrti velehradskému klášteru.

Obec pak přináležela střídavě pánům z Kravař, opavským měšťanům a dalším pánům či šlechticům, v roce 1639 však byla polovina vesnice včetně dřevěného kostela zničena ohněm, až roku 1754 se vlastníkem panství stal jeho nejvýznamnější majitel Ignác Dominik Chorynský z Ledské, jenž z Velkých Hoštic učinil významné středisko kulturního dění, mimo jiné nechal vystavět zdejší barokní zámek, ve kterém zřídil knihovnu, obrazárnu a v parku oranžérii.

Na konci 18. století prohrála císařovna Marie Terezie Slezsko v prusko-rakouských válkách, a tak obec Velké Hoštice připadla Prusku. Obyvatelstvo nadále mluvilo moravským dialektem, oficiálním jazykem však byla němčina. Hranice mezi Pruskem a Rakouskem se nacházela v Malých Hošticích, přirozenou hranici tvořila řeka Opava.

Po skončení první světové války bylo celé Hlučínsko včetně obce na základě Versailleské smlouvy z roku 1920 přičleněno k nově vzniklému Československu.

Roku 1938 byla obec přičleněna k Německé říši, což sice přineslo určité hmotné výhody, ale pro muže později znamenalo povinnost narukovat do německé armády, kde jich také dost padlo. Hrůzy druhé světové války z pohledu Velkých Hoštic ukončily až boje mezi Rudou armádou a německým Wehrmachtem o obec ve dnech 17. až 20. dubna 1945 až do konečného vítězství spojeneckých sil.

Slavní rodáci

Ferenz Albert (1907-1984), akademický malíř a restaurátor

René Nebesky-Wojkowitz (1923-1959), etnolog a tibetolog

Socha sv. Jana Nepomuckého.Socha sv. Jana Nepomuckého.Zdroj: Deník / Veronika Bernardová

V současné době mají Velké Hoštice 1843 obyvatel, k památkám obce patří již zmíněný barokní zámek, barokní kostel sv. Jana Křtitele, kaplička Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého.

Na návsi stojí zrekonstruovaná hasičská zbrojnice i barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Ve Velkých Hošticích se nachází několik restaurací a hospůdek, obchody, pošta, zdravotní ordinace, základní a mateřská škola. Jezdí sem autobusy i vlak. Obec se právem pyšní titulem Vesnice roku Moravskoslezského kraje pro rok 2016, v celostátním kole získala Cenu veřejnosti.