Pletení pomlázek je různě časově náročné. „Pletu od čtyř proutků až třeba po takových šestnáct. Samozřejmě, čím více prutů, tím to trvá delší dobu. Navíc to pak člověk musí držet složitějším způsobem, aby pruty neklouzaly, a proto to taky déle trvá. Záleží ale i na vazbě, jakou pletu. Je jich hrozně moc,“ vysvětlil Mach, který své umění předvedl také na velikonočním jarmarku v Novém Jičíně. Upletení tataru mu trvá od 20 minut až třeba po hodinu.

A jak se plést naučil? „Zkoušeli jsme to už s klukama na škole. Pak jsem se bavil i košíkařením, navštěvoval jsem různé košíkáře v okolí, kterých však moc nebylo. Něco jsem pochytil, něco jsem si přečetl, rozebíral jsem staré výrobky, abych na ty vazby přišel,“ popsal.

Jeho koníček ho pak přivedl dokonce i k podnikání. „Zkoušel jsem to, ale asi po dvou letech jsem zjistil, že je to náročné na ruce,“ naznačil důchodce.

O tom, že je Mach poctivý pletař, svědčí fakt, že ke své práci přistupuje zodpovědně. „Snažím se tatary plést pestře a kdo má na to oko, tak to pozná. Nepletu půl roku dopředu, ale čtrnáct dní před Velikonocemi. To znamená, že jich nenapletu hodně, ale zase jsou čerstvé, lesklé a vypadají hezky,“ poukázal.

Problémem by se mohlo zdát shánění prutů. Ne však pro zkušeného pletaře. „Kvalitní pruty je skutečně problém sehnat. Ale protože mě to baví od mládí, tak už vím, kam zajít. Před Velikonocemi si udělám čas a ta místa obejdu. Napřed zjistím co kde je a pokud mi to někdo nevyřeže, tak si prostě přijdu si na své i já,“ uzavřel vzpomínání Mach.