Kastelán v textu přibližuje historii zámku, včetně té pohnuté, kdy zámek vyhořel – poprvé v roce 1729, podruhé v květnu 1945, kdy ho někdo vyraboval a opět zapálil. Eduard Valeš se rovněž zmiňuje o archeologických průzkumech, které na zámku probíhaly a probíhají.
„V prostorách bývalé zámecké kuchyně (černé kuchyně) se za druhotně přezděnou nikou nacházela barokní spižírna přes kterou se dalo zcela jistě projít do dnes už neexistujícího čtvrtého křídla zámku.

Také v této možná více jak 70 let skryté prostoře se ukrýval opravdový poklad v podobě černě glazovaných kamnových kachlí se siluetou polského krále Stanislava Augusta Poniatowského. Souběžně probíhající archeologický průzkum zámecké zahrady nám zase odhalil zajímavou skutečnost, že ještě v 18. století byl kolem zámku vodní příkop a vstup do zámeckých prostor byl možný pouze po mostě. Kolem zámku také procházely kanalizační stoky ze 17. a 18. století.

Tyto určitě hodně zajímavé nálezy budou prezentovány návštěvníkům zámku v nově budované expozici středověku, která by měla být otevřena na podzim letošního roku,“ uvádí v textu kastelán, jehož se Deníku v těchto dnech nepodařilo kontaktovat.