Stát má od ledna nový bič na lidi dlouhodobě bez práce. Lidé, kteří pobírají již více než půl roku dávky v hmotné nouzi, budou muset vykonávat dobrovolnické práce pro obec. Jinak o dávky na tři měsíce přijdou.

Sekat několik hodin týdně obecní trávníky či zametat chodníky se ale nezaměstnaným vyplatí. Člověk, který žije z existenčního minima ve výši 2020 korun, dostane zhruba o více než tisíc korun navíc, bude-li pro obec pracovat alespoň 20 hodin týdně. Pokud odpracuje alespoň 30 hodin, vydělá dokonce 3670 korun. „Ten, kdo se snaží, se musí mít lépe než ten, kdo je pasivní,“ vysvětluje záměr ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Starostové: Kdo ty lidi ohlídá?

Některým starostům ale novela dělá těžkou hlavu. „Pro obce to znamená spíše zátěž. Musí takovému člověku najít práci, uzavřít s ním smlouvu, pojistit ho, vybavit ochrannými pomůckami a smířit se, že někdy do práce nepřijde,“ upozornil starosta Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku Karel Pačiska. Ve svých obavách není zdaleka jediný.

„Dá nám někdo personalistu, hlídače, ochranné pomůcky? Tento výmysl zvýší jen naše náklady,“ děsí se starostka Velké Kraše na Jesenicku Vlasta Kočí.

U řady obcí navíc přetrvává nedůvěra. Oslovené radnice na Zlínsku o využití nezaměstnaných na dobrovolnické práce neuvažují. Často se totiž jedná o lidi, kteří vůbec pracovat nechtějí.

„Využili jsme toho už loni na opravu chodníku u hřbitova a měli jsme s tím špatné zkušenosti,“ uvedl starosta Březnice na Zlínsku Josef Hutěčka. Pro obce se ale časem může ukázat zaměstnávání lidí dlouhodobě bez práce jako oboustranně výhodné. Obec totiž tak může najít snadno potřebnou pracovní sílu a lidé naopak práci, která například nezaměstnané se zdravotním omezením příliš nezatíží.

Vítaná pracovní síla

Pro některé starosty navíc novela není vlastně nic nového. V Horní Suché u Karviné dávají dlouhodobě nezaměstnaným práci už čtyři roky.
„Pokaždé zaměstnáme lidi na osm měsíců. Momentálně dáváme práci pěti až sedmi lidem a celkově se jich u nás za rok vystřídá kolem pětadvaceti,“ přiblížil místostarosta obce Josef Žerdík.

Novelu zákona o hmotné nouzi uvítali starostové některých obcí na Přerovsku. „Máme tyto lidi jak zapojit. Dnes by mohli třeba odklízet sníh, provádět drobné opravy na budovách v majetku obce a podobně. Práce by se pro ně určitě našla,“ řekl starosta z Troubek nad Bečvou Radek Brázda. Ten se neobává ani organizačních problémů a odebírání dávek nezaměstnaným, kteří práci odmítnou.

Nemocní padesátníci bez vzdělání

Ve srovnání s EU patří Česko podle statistiků nadále mezi státy s vysokým podílem osob dlouhodobě nezaměstnaných. Téměř 67 procent těchto lidí má jen základní vzdělání. Podle odborníků je mezi dlouhodobě nezaměstnanými přibližně jedna třetina lidí, kteří systém sociálních dávek zneužívají. Řada lidí ale nemá na trhu práce prakticky žádné šance. Především ti, kterým je více než padesát let, nemají prakticky žádnou kvalifikaci a navíc jsou zdravotně omezeni.

Na systému parazituje třetina lidí

Sociální dávky jdou přes obce. Proto by si měly své nezaměstnané hlídat, říká Jaromíra Kotíková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Nezaměstnaným lidem se nabízí možnost vyšších příjmů, pokud přijmou dobrovolnické práce pro obec. Myslíte, že obce mohou hrát v tomto významnou roli?

Je to o lidech. Obce, které o to budou mít zájem, tak toho využijí. A dobrá praxe se přenese i dál. Myslím, že se to rozšíří i kvůli tomu, že si obce stěžují, že nemají nikoho na úklid a podobně. Navíc: sociální dávky jdou přes obce, proto by si měly své nezaměstnané hlídat. Jde také o zcela běžnou věc v cizině, tak proč by to nemělo fungovat i u nás.

Společnost se dívá na lidi dlouhodobě bez práce jako na parazity sociálního systému. Jaký je podíl lidí, kteří dávky skutečně zneužívají?

Některé výzkumy uvádějí, že na systému parazituje jedna třetina osob. Ale tento poměr je vždy závislý na aktuální míře nezaměstnanosti. Jako na parazity na sociálním systému se lidé na nezaměstnané začnou dívat vždy ve chvíli, kdy je nízká míra nezaměstnanosti. V našich podmínkách už fenomén nezaměst-nanosti poměrně zdomácněl a už není tak zatěžující, jako tomu bylo dříve. Dokonce jsou skupiny, kde je parazitování na sociálním systému oceňováno: nedělám, ale přesto pobírám peníze.

Jsou si dlouhodobě nezaměstnaní v některých ohledech podobní?

Často se jedná o ty, u nichž se kumulují handicapy v podobě nízkého vzdělání, vyššího věku a zdravotního stavu. Úplně nejtragičtější je, když se u jedné osoby kombinují všechny najednou. To je v podstatě pracovně neumístitelný člověk, protože většina pracovních míst vyžaduje určitou náročnost.

Podmínky pro pobírání dávek v nezaměstnanosti a hmotné nouzi se od ledna zpřísnily. Nepřevážil represivní přístup?

Myslím že ne. Jde o aktivizaci těchto lidí. Ve hře je i pojetí úřadů práce. To má být místo, kam jde člověk, který si hledá práci. Nemá jít o odkladiště těch, kteří nechtějí pracovat. (šp)