Desetiletí si členové Obce Slovákov v Kopřivnici připomínají výstavkou, kterou zahájili v pondělí ve vestibulu budovy kopřivnické radnice.

Současný předseda kopřivnické Obce Slovákov Juraj Harašta uvedl, že slovenská minorita v České republice je nejpočetnější a zároveň je i často uváděno, že je menšinou nejoblíbenější.

„Po válce přicházeli do Čech a na Moravu obyvatelé ze Slovenska i odjinud ze zahraničí. Byly tady výborné pracovní podmínky lidé přicházeli pracovat do dolů, hutí a dalšího těžkého průmyslu. Přímo v Kopřivnici většina nás, Slováků, zakotvila v Tatře, která tehdy měla dvanáct tisíc zaměstnanců. A zapustili jsme tady kořeny," vzpomínal na minulost Juraj Harašta.

On, jakož i většina přítomných, přiznal, že rozdělení Československa v roce 1993 bylo pro každého velmi citlivá událost a každého hodně zasáhlo.

„Museli jsme si buď zrušit české občanství, nebo si ho ponechat. Byli i jedinci, kteří se stěhovali na Slovensko," poznamenal Juraj Harašta a dodal, že i když si lidé nechali slovenské občanství, společnost je přijala poměrně dobře, ale stále byla cítit jakási nejistota. „Ta začala mizet, když se začaly zakládat regionální obce Slováků. V kraji vznikly v Třinci v Karviné a v Kopřivnici," upřesnil Juraj Harašta. V České republice je jich celkem čtrnáct.

Kopřivnická Obec Slováků se zaměřuje na kulturu a sport. Její členové, kterých je nyní kolem 55, organizují turnaje v minigolfu, bowlingu, besedy a také zájezdy na Slovensko. Proto všechny zúčastněné jistě potěšila informace přítomného starosty Kopřivnice Miroslava Kopečného, že město navázalo kontakt s městem Bánovce nad Bebravou, kde se kdysi rovněž vyráběly automobily.

„Zhruba za měsíc přijede pan primátor Bánovců a budeme se bavit o případném navázání užší spolupráce," sdělil kopřivnický starosta, jenž pak společně s Jurajem Haraštou a Vilmou Krňávkovou z Obce Slovákov v Karviné, která funguje už 22 let, výstavu zahájil.