„Všechno to máme z domácích zdrojů. Posháněli jsme to jako členové klubu seniorů mezi sebou. Chtěli jsme ukázat hlavně dnešním mladším lidem, že existuje také něco jiného, než DVD, počítače nebo internet," sdělila pro Novojičínský deník Jana Horáková, předsedkyně klubu seniorů v Hostašovicích.

Za rokem 1953, který byl pro organizátory výstavy limitující, nebyl důvod hledat cokoliv jiného než ročník narození Jany Horákové.

Výstavu dělali členové klubu důchodců už potřetí. „V prvním roce jsme dělali výstavu panenek, hlavně starších, loni jsme měli starší porcelán a letos ty knížky. Všechno to je vždycky z našich domácností. Nikdo nejsme odborník, a tak to děláme laickým způsobem. Třeba můj tchán byl malíř, takže je tady plno knih o malířích. Ale máme s tím docela úspěch," poznamenala Jana Horáková.

Mezitím Jaromír Horák, rovněž člen klubu, komentoval dění na obrazovce televizoru, kde se střídaly záběry z činnosti klubu v uplynulém roce. Potom přešel k řadě vystavených knih a poukázal na kalendář z roku 1907. „Kdyby některá dáma chtěla zvětšit poprsí, najdete to tam. Už tenkrát na to byly masti," prohodil s úsměvem.

Pak přešel k několika kancionálům a modlitebním knížkám, z nichž nejstarší byla z roku 1874. „Když dělali v Hodslavicích u známého pořádek, chtěli to vyhodit. Jsou to nějaké modlitební knížky, je to psané švabachem, takže si v tom člověk moc nepočte, ale byl by velká škoda to vyhodit. Tak jsem to vzal," řekl Jaromír Horák, jenž mimo jiné vystavoval také staré výtisky časopisu Kravařsko.

„Měl jsem toho doma hodně, ale půjčil jsem to a už se to ztratilo," uzavřel Jaromír Horák.