Modrý prapor přinesli po půl čtvrté odpoledne na fotbalové hřiště zástupci vraženských hasičů, znak ve stejné barvě drželi bratranec a sestřenice Šimon a Anežka Orságovi.

Krátce nato se před desítky návštěvníků akce postavil starosta Vražného Vladimír Nippert a upozornil přítomné, že se pro obyvatele obce jedná o výjimečnou událost. „Přistupujeme ke svěcení obecních symbolů obce Vražné, které schválila Poslanecká sněmovna České republiky,“ uvedla Nippert a upřesnil, že se tak stalo letos 24. února, což připomínala i jedna ze stuh na praporu.

Vražné se osamostatnilo v roce 1995. „K tomu, abychom měli vlastní symboly, jsme tak přistoupili po mnoha letech. Měli jsme docela velké manko v přístupu k celkové symbolice obce, ale vyplývalo to z toho, že jsme se nedokázali rozhodnout,“ snažil se o vysvětlení časové prodlevy Nippert. Obec podle něj doposud úmyslně používala při různých příležitostech medaili Johanna Gregora Mendela, rodáka z Hynčic, místní části Vražného.

Návrhy obecních symbolů vypracoval heraldik J. V. Pavlů z Kelče. „Znázorňují dvojklíč, který symbolizuje kostel svatých Petra a Pavla. Ten dvojklíč se povedl tak, že současně tvoří písmeno V, čímž naznačuje název obce. Modrá barva znamená vodu – vraženský potok, případně řeku Odru, do níž se tento potok vlévá. Brána v dolní části je použitá z erbu místní části Emauzy. Symbolizuje to, že ležíme v Moravské bráně. A současně kousek mezi Bělotínem a Hynčicemi je místo zvané železná brána, která byla původně mezníkem mezi Moravou a Slezskem. Je to také symbolika toho, že dnes ležíme na zprovozněné dálnici D1. A lilie je připomínka na Johanna Gregora Mendela a jeho rodnou místní část Hynčice. Když se stal opatem augustiánského kláštera v Brně, tak do svého znaku použil mimo jiné i lili,“ přiblížil význam symbolů ve znaku obce Nippert, jenž převzal dekret k používání symbolů v Poslanecké sněmovně České republiky ve středu 13. dubna 2011 krátce po 14. hodině. „K tomu abychom symboly mohli používat, sice máme dekret, ale sluší se, aby byly také posvěceny,“ řekl vraženský starosta a obrátil se na bíloveckého děkana Lumíra Tkáče a vraženského faráře Miroslav Ševiola.

„Ve starověku, středověku a možná i novověku byl prapor znamením pro vesnici, pro každé panství, pro každou vojenskou jednotku. Když byl vyvěšený prapor, vědělo se kudy se má pochodovat. Když se vedla bitva, vědělo se, kterým směrem naše jednotka útočí. Když prapor padnul, vědělo se, že prohráváme,“ uvedl děkan Tkáč a dodal, že prapor byl symbolem společenství dané skupiny lidí, což platí i dnes. „Je to znamení pospolitosti obcí Vražné a Hynčice a Emauzy,“ podotknul krátce předtím, než společně s farářem obecní znaky požehnali.

Svěcením symbolů však program rozhodně neskončil. Na vraženském hřišti zazpívala mimo jiné Kristina, momentálně nejúspěšnější slovenská zpěvačka a interpretka hitu Horehronie a nechybělo ani vyvrcholení v podobě velkého ohňostroje hodinu před půlnocí s následnou taneční zábavou. V tu chvíli lemovala silnici ve Vražném asi dvoukilometrová kolona osobních vozidel.