Mateřská škola, která se nacházela ve Frenštátě pod Radhoštěm, v části Kopaná, byla před několika lety zrušena, pravděpodobně kvůli nízkéku naplnění stavu a ekonomickým důvodům. Dnes však obyvatelé Kopané bojují za její obnovení. Podle nich by školku využívali nejen oni, ale také rodiče s dětmi z blízkého okolí. Budova bývalé školky je udržovaná, protože se využívá jako volební místo. Také zařízení objektu, jako je například kuchyně, dětské hřiště s houpačkami a prolézačkami nebo sauna, mohou být opětovně uvedena do provozu.

Kopanští se rozhodli bojovat peticí. „Zjistili jsme, že je tady spousta dětí, které nemají možnost navštěvovat školku ve svém bydlišti. Pro nás to znamená zvýšení nákladů, vozit je do školky jinam, a přitom máme školku sto metrů od domova. Ta je však zrušená. Město ji zrušilo před sedmi nebo osmi lety, přesně nevím. My ji chceme znovu otevřít,“ informovala obyvatelka Kopané Lenka Martináková. Petice s požadavkem na znovuotevření školky však zůstala bez odezvy. „Podávali jsme petici, na kterou nám nikdo neodpověděl, tudíž porušili zákon,“ okomentovala dění Martináková. Na minulém zasedání zastupitelstva, konaném ve čtvrtek 11. prosince, starosta přiznal, že se mu petice nedostala do rukou, a slíbil, že ji nechá vyhledat a přezkoumat. „Petice to v žádném případě není, protože nebyl dodržen petiční zákon. Jsou tam chyby, takže s tím budeme postupovat jako s žádostí. Vyzvu obyvatele Kopané, kteří se pod to podepsali, aby sestavili novou petici, pokud chtějí, aby byla projednávána jako petice,“ oponoval starosta Frenštátu pod Radhoštěm Stanislav Hrabovský.

Kopanští dále požadují opětovné zařazení Mateřské školy Kopaná do rejstříku škol pod Základní a mateřskou školu Frenštát pod Radhoštěm, formou odloučeného pracoviště Kopaná, kde bude uvedeno zvýšení kapacity ze současných dvaasedmdesáti na sto dvacet dva míst. „Těch padesát míst by tvořila naše školka. Jsem si jistá, že ji naplníme. Nebojím se toho. Školku by totiž navštěvovaly nejen děti z Kopané, ale také z okolních obcí, které mají také problémy s umístěním svých dětí,“ dodala Martináková.

Jedním z důvodů, proč byla otázka školky projednávána na zastupitelstvu, byla i finanční otázka. Kopanští totiž požadují sto tisíc korun na hlavu každého dítěte. „Samozřejmě, že bychom žádali o dotaci, proč ne? Ty peníze by šly na vybavení školky. Potřebujeme, aby tu školku někdo třeba vymaloval, aby bylo vše provozuschopné. Ale myslím si, že by se ty peníze mohly najít i v rozpočtu města. My potřebujeme, aby to šlo otevřít co nejdřív. Už nejlépe od září,“ doplnila tamní obyvatelka. „Abychom se mohli rozhodnout, potřebujeme určité podklady. Ta informace je nová, je třeba si nad ní sednout, vzít si vývoj dětí, jak budeme mít naplněné školky, co nás budou stát provozní prostředky a tak dále,“ objasnila místostarostka Zdeňka Leščišinová. Ta dále uvedla, že zůstatek rozpočtu se bude rozdělovat a je určen na kapitálové výdaje a na dotace. Požadavky na kapitálové výdaje však několikanásobně převyšují zůstatek, i když není hospodaření ještě uzavřeno. „Teď se musejí udělat analýzy, studie, do jaké míry tu školku budeme schopni pokrýt. Jsem přesvědčená, že i kdyby zastupitelstvo přijalo kladné rozhodnutí k tomuto případu, tak to bude na úkor řady věcí z minulých let, které se rok co rok odsouvají,“ dodala Leščišinová. Každým rokem se totiž požadavky několikanásobně zvyšují, a pokud se na některé „čekatele“ nedostane, musejí počkat další rok.