Obrazy, které spatřili všichni, kdo v pátek 8. srpna 2008 po půl jedenácté dopoledne byli z nějakého důvodu na vlakovém nádraží ve Studénce a v jeho blízkém okolí, zřejmě nikdo nevymaže z paměti.

Masa pokrouceného kovu z vagónů, na nichž ležela lokomotiva, tisíce střepů, stržené dráty elektrického vedení a mnohatunová železná konstrukce opravovaného mostu, po níž se jako mravenečci pohybovali zdravotníci a hasiči ve snaze poskytnout co nejdříve pomoc těm, co ještě pomoc potřebovali.

Vše, co poznamenalo stovky životů těch, kdo ten den cestovali mezinárodním rychlíkem EC 108 Comenius z Krakova do Prahy, i jejich příbuzných a známých, se stalo v 10.23 minut.

Ve chvíli, kdy vlak vjel rychlostí 139 kilometrů v hodině do prostor stanice, spadla do kolejiště obrovská konstrukce opravovaného mostu.

Strojvůdce Jiří Šindelář měl na reakci zhruba pět set metrů. Stáhl sběrače, zatáhl rychlobrzdu a rozběhl se schovat do zadní části lokomotivy. Snížil tím rychlost, která ve chvíli nárazu vlaku do mostní konstrukce byla 90 kilometrů v hodině.

Náraz to byl devastující, poté co skončilo skřípění plechů a rachot padajícího vnitřního obložení už bylo slyšet jen křik, sténání a pláč. Ve vlaku v tu chvíli bylo více než 400 lidí, šest jich zemřelo na místě, další dva na následky zranění později.

Oběťmi neštěstí se stali dva Češi, tři Češky, dvě Polky a jeden Ukrajinec. Pětadevadesát lidí utrpělo zranění, devět z nich trvalého rázu, někteří devastující. Vyčíslená škoda činila v době vypracování žaloby 177 milionů korun.

Soudní líčení začalo 20. června 2011. Desítku obžalovaných, z nichž byli tři pracovníci hlavního dodavatele stavby, tehdejší společnosti ODS – Dopravní stavby Ostrava, pět pracovníků subdodavatelské firmy Bögl&Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje a jedna osoba samostatně výdělečně činná, vinila obžaloba z trestného činu obecného ohrožení.

Kromě nepodmíněných trestů navrhoval státní zástupce Aleš Kopal pro každého obžalovaného zákaz činnosti v oboru, který vykonával nebo který se týkal stavby mostů, v polovině možné sazby.

V hlavním líčení 7. prosince 2017 Okresní soud v Novém Jičíně, všechny obžalované zprostil obžaloby.

„Můžeme se domýšlet, ale nevíme to. A pokud to nevíme stoprocentně, tak soud nemůže rozhodnout o vině,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce Jaromír Pšenica.

V soudní síni byli i lidé, kteří cestovali vlakem a rodiče chlapce, který přišel o obě nohy. Odcházeli s výrazy beznaděje a se slzami v očích. Ty mívají i na setkáních u památníku stojícího nedaleko místa neštěstí. Jsou na něm jména těch, kteří nepřežili – Jana, Lidia, Andryi, Agnieszka, Rostislav, Martin, Olga a Jana.