„Práce probíhaly od února do konce května. Původně se počítalo jen s novou vzduchotechnikou a elektroinstalací, ale kvůli objevu keramické mozaiky přikročilo město jako zřizovatel i k dalším úpravám a sladění celého interiéru,“ vysvětlila mluvčí oderské radnice Lucie Kaspříková.

Když se instalovaly nové rozvody elektřiny do výčepu, restaurace, jídelny či salonku, souvisela s tím i demontáž dřevěných obkladů. „Na zpětnou montáž obložení však už nedošlo. Právě pod obklady a částečně i pod sádrokartonovým podhledem na stěně jídelny odkryli řemeslníci keramický vlys, který rozhodl o dalším průběhu rekonstrukce,“ uvedla mluvčí.

Monumentální barevná mozaika vznikla během rekonstrukce a přístavby Dělnického domu v letech 1973 až 1977 a jejím autorem je akademický sochař Pavel Hanzelka, jenž se věnoval převážně keramice a tvořil pro školy, školky nebo veřejná prostranství.

„Vedení města i Dělnického domu se jednomyslně shodlo na přiznání mozaiky jako dominanty interiéru restaurace a z toho důvodu byla ke spolupráci přizvána interiérová architektka Lada Poulová, která navrhla celkové úpravy vnitřních prostor tak, aby s mozaikou korespondovaly,“ pokračovala Lucie Kaspříková. Architektka navrhla mimo jiné i sjednocení podlahové krytiny, barevnost a vkusně do interiéru zakomponovala historické fotografie Oder nebo artefakty spojené se zdejším pivovarnictvím.

Dominantou pivnice zůstaly soustružené, moderně tvarované balustrádové kuželky navržené architekty Janem Kapitánem a Aloisem Janů v roce 1973. „Původní stoly, židle a pivní sety zůstanou po renovaci truhlářem zachovány. Kavárnu nově zdobí obrazy z muzejních sbírek města nebo keramické dílo Hořící keř, které bylo doposud v kanceláři starosty,“ doplnila oderská mluvčí. S tím, že rekonstrukce Dělnického domu vyšla přibližně na šest milionů korun. Z toho vícepráce spolky více než půldruhého milionu.

Dělnický dům začal zvát na obědové menu v ceně 145 korun. V posledním červnovém týdnu, kdy se otevíral, měl v nabídce brokolicový krém s krutony, svíčkovou na smetaně s houskovým knedlíkem, hamburger s trhaným masem a hranolky, luštěninovou polévku, kuřecí steak s pečenými brambory a chilli majonézou, vepřové výpečky s otickým zelím a houskovým knedlíkem, zeleninovou polévku, pikantní masovou směs a domácí bramboráčky, vepřové kousky na houbách s jasmínovou rýží, gulášovou polévku, segedínský guláš s houskovým knedlíkem či smažený sýr s máslovým bramborem a domácí tatarkou.

Na čepu je Radegast dvanáctka z tanku za 42, Plzeň za 51 a nealko Birelly více chutí za 38 korun. Pivo konzervativní štamgasty uspokojuje, ovšem určité změny v interiéru nikoli. „Chybí tu televize, věšáky, hodiny, které tady byly. Jízdní řád, ten má být v každé hospodě. A ty staré věci, co tu byly, třeba obrazy, jsou taky pryč," rozhlíží se po hospodě.

Stálí hosté upozorňují i na takové věci, že se v lokále za bílého dne svítí, či na to, že chybí původní lišty na stěně u stolů. „O ty se štamgasti opírali a teď, když nejsou, se bude častěji malovat. Lišta by tady byla velice potřebná,“ míní host z pravidelné stolní společnosti. Spolustolovník jej doplnil, že v Dělnickém domě chybí štamgastům i „nějaká veselá děvčata“.