Podle starosty Oder Libora Helise informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nemocnici, že by ráda převedla internu na LDN, tedy léčebnu dlouhodobě nemocných. „Iniciovali jsme jednání, kde nám bylo sděleno, že trvají na tom, aby se interna přesunula, aby v Odrách byla zrušena. Tedy interna, nikoli nemocnice,“ zdůraznil starosta.

Lůžka interny by tak byla převedena na lůžka pro dlouhodobě nemocné. „Speciální péči interny by podle toho, co nám bylo řečeno, měly zajišťovat pouze velké nemocnice,“ vysvětloval starosta Oder - města, které zdejší nemocnici zřizuje.

Připomněl však, že Odry jsou spádovou oblastí pro asi třicet tisíc lidí. Pacienti sem dojíždějí po vlastní ose či sanitkami z Budišovska a Vítkovska. "Kde by tedy byla náhrada?" ptá se Helis.

Podle VZP je hlavním cílem transformace akutní lůžkové péče zajištění kvalitní a dostupné péče pro její klienty. „Intenzivně proto jednáme ve všech regionech se zástupci zřizovatelů, vlastníků i s managementy, a to s cílem optimalizovat portfolio zdravotních služeb poskytovaných konkrétními nemocnicemi s ohledem na potřeby klientů, kvalitu péče, demografický vývoj, ale také další parametry,“ tvrdí mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Závažné problémy v nemocnici?

Zdravotní pojišťovna uvedla, že v rámci revize „identifikovala v nemocnici Odry závažné problémy zejména v oblasti sociálních hospitalizací“. A proto podle Plívové nabídla možné varianty jejího dalšího směřování.

„Obsahem bylo nabízení takových služeb, k jakým má zařízení dostatečné kapacity. Poskytování zdravotních služeb je vždy podmíněno minimálním technickým i personálním vybavením. Tyto požadavky vycházejí z platných předpisů, nestanovuje je tedy VZP,“ vyjádřila se mluvčí Plívová.

Napjatou situaci, která vznikla kolem nemocnice v Odrách, považuje VZP za výsledek „pokřivené mediální prezentace“. Martin Šmaus, ředitel Nemocnice Odry, se proti tomu ohradil. „Ani jednou jsem žádné médium neoslovil. Naopak, média několikrát denně oslovují mne. Přitom tlumočí silné obavy znepokojených občanů, a to v rámci celé republiky, že nastane další zhoršení už tak problémového přístupu k základním zdravotním službám tam, kde žijí. A kde platí i zdravotní pojištění,“ reagoval Martin Šmaus.

Samostatnou otázkou je podle něj revize na interním oddělení, na kterou se odvolává Všeobecná zdravotní pojišťovna. „V průběhu kontroly se pouze kopírovala zdravotní dokumentace. Žádosti o to, aby obsah kontrolovaných chorobopisů byl projednán za přítomnosti ošetřujícího lékaře a primářky oddělení, nebylo vyhověno. Účel byl zřejmý – dodatečné zdůvodnění radikálního postupu, tedy transformace interny na následnou a dlouhodobou péči,“ tvrdí ředitel nemocnice Martin Šmaus.

Argumentuje přitom časovou posloupností: 20. prosince 2023 přišel do Oder návrh transformace, který byl 5. ledna 2024 odmítnut; 9. února byla zahájena revize, 27. února si zainteresovaní sdělili svá protichůdná stanoviska, 7. března dostala nemocnice od VZP potvrzení o splnění personálního obsazení (k 1. lednu 2024) i potvrzení o dostatečné kapacitě k provozování současného počtu akutních a následných lůžek. „O výsledku, a tedy i účelu revize, jsme se však dozvěděli až 4. dubna po našich urgencích,“ podotkl ředitel oderské nemocnice.

Kromě nemocnice v Odrách zajišťují zdravotnickou péči v rámci okresu také nemocnice v Novém Jičíně a v Bílovci. Novojičínská, provozovaná společností Agel, už oznámila, že pokud by došlo k transformaci lůžkové péče v Odrách, participovala by na řešení situace. „Jsme připraveni spolupracovat s dalšími zdravotnickými zařízeními v regionu, aby byla zajištěna nepřetržitá a kvalitní péče pro všechny pacienty,“ konstatoval předseda představenstva Jakub Fejfar. Bílovecká nemocnice se k situaci nevyjádřila.

Podle vyjádření ministerstva zdravotnictví pro Deník jsou o možných změnách vedeny diskuze se zdravotními pojišťovnami. „Ty jsou zodpovědné za síť poskytovatelů i dostupnost zdravotní péče,“ uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob. Ministerstvo, podle jeho slov, není zřizovatelem nemocnice v Odrách, a proto nemá v dané věci jakýkoliv záměr.