Vojta šel ze školy se spolužákem a zároveň bratrancem Michalem. „Šli jsme a jak jsou lískové keře, tak tam lozili mravenci. Pozorovali jsme je jak lozí po betonu, a najednou jsem opodál uviděl ten hřib,“ líčil Vojta situaci. „Kolem hřibu lezla kolona mravenců, takže jsme nevěděli, jak ho vzít,“ pokračoval.

Kluci měli strach, že by je velcí černí mravenci pokousali, ale Michal dostal nápad. „Vzal jsem klacek a odlomil ho. Kořen tam ale zůstal,“ řekl Michal. Hřib kluci donesli domů, kde mu Vojta zarovnal nožku, a pak ho změřili. V průměru měl 25 a po obvodu 71 centimetrů.

To, že jde o jedlý hřib, Vojta poznal podle podhoubí. Na houby totiž chodí s dědou dost často nejen po Štramberku. „Ale to je asi největší, který jsem našel,“ poznamenal. Asi největší radost z nálezu měla babička. „Udělám z něho omáčku,“ prozradila.