„Chtěli bychom poděkovat opravdu všem." Když tato věta včera dopoledne vyšla z úst Jiřího Mikulenky, měl on i jeho manželka Zdeňka slzy na krajíčku. Poté, co si sáhli loni v listopadu na samé existenční dno, se spustila taková solidarita přátel, sousedů, spoluobčanů, ale i úplně cizích lidí a firem, o jaké se jim ani nesnilo. Výsledkem je vybraných 280 tisíc korun, a jak přiznal Michal Čančík z humanitární organizace ADRA, jež se sbírkou výrazně pomohla, jde o rekordní částku vybranou při takové lidské tragédii.

K slavnostnímu předání šeku na novojičínské radnici si Jiří Mikulenka odskočil ze zbořeniště, kde i v současných mrazech pracuje den co den. „Jsme tam i teď denně do večera, děláme demolice," svěřil se Deníku. Sbírka trvala přibližně měsíc a dárci mohli přispívat buď do pokladniček, nebo poslat libovolný finanční obnos na bankovní účet humanitární organizace. „Tím, že se nám nabídla ADRA, tak jsme nemuseli dělat sbírku složitější, kdy se to musí dělat přes krajský úřad a další instituce. Proto se to všechno urychlilo," vysvětlil starosta Nového Jičína Jaroslav Dvořák.

Lidé začali nešťastné čtyřčlenné rodině pomáhat ihned, co požár pohltil celý dům a zabil i chovaná zvířata. „Sami občané za námi začali chodit a ptát se, kam mohou peníze posílat. Dokonce je chtěli předávat i mně," poukázal na lidskou dobrosrdečnost Jaroslav Perútka, předseda žilinského osadního výboru, a jedním dechem dodal to, na čem se shodli všichni přítomní: „Největší poděkování patří občanům."

Proč se do pomoci vložila také ADRA, vysvětlil Michal Čančík. „Těch případů je spousta a jedním z prvních momentů, kromě toho, že je ta situace nějak výjimečná, je to, jak se k tomu postaví obec a místní reprezentace. A my jsme viděli, že jak předseda osadního výboru, tak vedení města to vnímá, a věděli jsme, že to je ta chvíle, kdy je potřeba pomoc," řekl. Peníze jsou určeny na nové bydlení a rodině budou vyplaceny ve třech dávkách mezi únorem a zářím, s tím, že vždy musí být doloženy účty za konkrétní materiál. „Ta částka je pro nás opravdu velká a my si jí moc vážíme. Bez ní bychom nemohli začít," poznamenal Jiří Mikulenka.

O tom, že se podařilo vybrat mimořádnou sumu, vypovídá například srovnání s humanitární sbírkou, kterou ADRA vyhlásila po tragické smrti čtyř dívek na rallye v Lopeníku na Uherskohradišťsku. I když šlo o značně medializovanou událost, vybralo se necelých 200 tisíc korun. K tomu je třeba připočíst další obrovskou pomoc od demoliční firmy Demonstav, která Mikulenkovým provedla likvidaci zničeného domu i odvozu sutin v hodnotě 350 tisíc. A takových aktů solidarity byla celá řada. Naposledy se specializovaná firma nabídla rodině propůjčit mobilní dům. Momentálně se řeší, zda bude technicky možné ho na pozemek dostat.

Dny totální bezmoci, vždyť dům nebyl ani pojištěn, tak vystřídalo období naděje, s vyhlídkou nového domova na základech toho starého, v němž žili Mikulenkovi dvacet let a během mžiku jim ho vzaly plameny vyšlehnuté z vadné prodlužovačky. Nenastanou-li nečekané překážky, na Vánoce budou večeřet kapra ve svém, s vědomím, že dary nenosí jen Ježíšek. „Věřím, že do konce roku bychom se mohli nastěhovat," přeje si za celou rodinu Jiří Mikulenka.