Kdopak asi zaséval vítr?

Hysterie z možné ztráty sféry vlivu se před dvaceti lety začala promítat do regionálních novin stále častěji. Týdeník Rozkvět publikoval každý týden nějaká prohlášení.

Novojičínsko - V duchu článků tehdejšího Rudého práva se na titulní straně Rozkvětu, týdeníku OV KSČ a Okresního národního výboru v Novém Jičíně, objevil sloupek nazvaný Slovo ke dni. V něm členové výboru Základní organizace KSČ, Jednota spotřební družstvo Nový Jičín i komunisté dílčích organizací strany oznamují, že si se zájmem přečetli článek v Rudém právu nazvaný „Kdo seje vítr“. Na jeho obsah si vytvořili vlastní názor.

Soudruzi psali, že si plně uvědomují složitost hospodářské a politické situace té doby, a že se sami denně potýkají na pracovištích s mnoha problémy. „Je nám však nepochopitelné, jako členům strany, že i v naší společnosti se vyskytují jednotlivci či skupiny lidí, kteří se snaží protispolečenským jednáním narušit započatou cestu přestavby naší společnosti. Nás, členy strany a pracující obchodu, zaráží, že v těchto skupinách se objevují zejména ti, kterým naše společnost poskytuje velmi dobré hmotné zabezpečení. Rádi bychom věděli, jak oni vlastní prací napomáhají ke zlepšení ekonomických podmínek v naší vlasti,“ uvedli autoři, kteří se podepsali jako členové výboru základní organizace KSČ a dílenských organizací číslo 1 a 6.

VLK kontroloval

VLK tehdejší době neznamenal pohádkovou postavu. Pro mnohé to ale bylo také zlo. Zkratka totiž znamenala Výbor lidové kontroly, který spadal pod Okresní národní výbor v Novém Jičíně. Před dvaceti lety měl VLK plenární zasedání, které řídil jeho předseda Jan Furmánek. Zúčastnění konstatovali, že až na výjimky je na rizikových pracovištích na poměrně dobré úrovni bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Rozporuplné pocity ale měli při projednávání zprávy o průzkumu čistoty veřejných prostranství. „Vzorný pořádek a čistota jsou v Bílovci, Odrách, Hodslavicích, Jeseníku nad Odrou, Mořkově a Starém Jičíně, kde komise shledala jen drobné nedostatky,“ stojí v textu. Naopak, závažnější nedostatky, jako skládky dřeva, kalů a jiných materiálů, se objevily před nemovitostmi občanů zejména ve Fulneku, Vrších, Hladkých Životicích, Stachovicích a také na pozemcích JZD, Českých státních drah či národních výborů. Tam byl popel, odpad, vraky automobilů a černé skládky. Týkalo se to napříkad Štramberku, Pustějova, Studénky, Příbora či Nového Jičína.

Suchdolští zemědělci bojovali proti negativním jevům

Suchdol nad Odrou - V duchu dopisu Ústředního výboru KSČ, který ukládal pokyny, jak vystupovat proti všem formám neoprávněného obohacování, začala pracovat základní organizace KSČ a vedení JZD v Suchdole nad Odrou. „Pracovní morálku našich družstevníků utužujeme nejenom postihy, ale především socialistickou výchovou a zvyšováním odborné připravenosti našich členů,“ uváděli, mimo jiné, ve svém příspěvku o boji proti negativním jevům suchdolští komunisté. „Soustavnou politickovýchovnou prací a působením na všechny družstevníky se nám daří ovlivňovat výskyt negativních jevů a do této oblasti budeme i nadále směřovat svou pozornost,“ slíbili.

Rozvodovost na Novojičínsku byla znepokojující

Novojičínsko - Za nijak potěšitelnou nepovažovala Marie Wijová z odboru sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení péče o rodinu a děti Okresního národního výboru v Novém jičíně statistiku svateb a rozvodů. Přestože v kraji byla v té době nejvyšší rozvodovost v Ostravě, Havířově a Olomouci, na Novojičínsku nebyla situace nijak růžová. Na 1238 manželství připadlo 571 rozvodů, z toho 274 s nezletilými dětmi.