Za vznikem hudebního nástroje stojí Alena Zemanová, vedoucí odboru kultury a školství Městského úřady Odry.

„Když se člověk prochází po haldách břidlice, od noh mu odpadají kousky a mají zvuk, stejně tak když se břidlice rozhodí po haldě, zní to, jako by se sypalo sklo. Tak mě napadlo, že by stálo za to, ten kámen více rozeznít. Měla jsem vizi, že by bylo dobré vyzkoušet vyrobit nějaký nástroj,“ uvedla pro Deník Alena Zemanová.

I když nevěděla, jaký nástroj by to měl být, zažádala o dotaci a šla se svým nápadem za ředitelem ZUŠ Odry Radkem Zajacem. Zažádala o dotaci a nevěděla ale jaký nástroj to bude. „Pan ředitel si nejprve myslel, že jde o legraci, ale postavili se k tomu skvěle,“ poznamenala Alena Zemanová.

Radek Zajac přiznal, že zpočátku sami neměli představu o tom, jaký nástroj vytvořit. „Řekli jsme si, že budeme prostě bouchat do různých kousků břidlice a zjistíme, co to bude dělat. Uvažovali jsme o různých zavěšených kouscích, potom jsme zvažovali, že by to byl jeden velký zvon a kolem něj menší zvony, ale to by bylo problematické na převoz,“ vracel se ve vzpomínkách Radek Zajac.

Podle jeho slov asi dvě hodiny společně s učitelem ZUŠ Davidem Cindlerem pobíhali v dílně v lomu ve Lhotce u Vítkova, až si náhodou všimli delších plátků, které tam zaměstnanci nařezávali. „Řekli jsme si, že je na zkoušku vezmeme s sebou. Položili jsme je na papírovou krabici, která tam ležela a čirou náhodou jsme do toho nějak ťukli - a to vydalo opravdu nádherný zvuk. Tak jsme si řekli, že to je asi cesta. Nechtěli jsme kopírovat nějaký nástroj, jako je třeba xylofon, ale ten zvuk byl tak nádherný a nosný, že jsme se rozhodli,“ pokračoval Radek Zajac.

David Cindler řekl, že hned věděl, že nástroj, který se podobá xylofonu, avšak jeho hrací destičky jsou z břidlice, by mohl zvládnout vyrobit Miroslav Šůstek ze Spálova, jenž mu již předtím vyráběl xylofon.

Oslovil jej tedy a Miroslav Šůstek se dal do výroby. „Pomáhala mi ladička, ladil jsme to i sluchem,“ řekl Miroslav Šůstek a dodal, že při ladění stačilo jednotlivé kusy dobrušovat. „Je to křehké, takže nějaké praskly a může se stát, že to praskne i při hraní, uvidíme,“ podotkl Miroslav Šůstek, jenž zhruba za měsíc vytvořil oderskou břidlohru o rozsahu zhruba dvou a čtvrt oktávy. David Cindler upozornil, že časem také v břidlici vznikají vnitřní praskliny.

„Ta břidlice přestane hrát, protože se v ní vytvoří vzduch a zvuk se v ní už nenese,“ naznačil možný problém David Cindler. Problém ale vyřeší výměna břidlicové destičky a její zbroušení do správného tónu.

Ojedinělý hudební nástroj je pro všechny inspirující. „Myslím si, že vzniknou i další nástroje,“ uzavřela Alena Zemanová.