Dnes už tu dobu prakticky nic nepřipomíná, možná jen některé objekty v areálu bývalých kasáren, dnešní Martinské čtvrti. Pamětníci si ale při průchodu nebo průjezdu tímto místem určitě vzpomenou na dobu, kdy žilo ve Frenštátě kromě tamních zhruba deseti tisíc obyvatel dalších více než čtyři tisíce vojáků, důstojníků a jejich rodin z tehdejšího Sovětského svazu.

Okupační Sovětská armáda dorazila do Frenštátu pod Radhoštěm 22. ledna 1969. Vydržela tady více než dvacet let a přinesla éru zejména morálního, ale také materiálního úpadku. „Z řeky Lubiny se stala ropná stoka, takže hygienik zakázal provoz městského koupaliště," připomněl situaci z roku 1977 bývalý frenštátský starosta Karel Míček při setkání k dvacátému výročí odchodu Sovětské armády z Frenštátu pod Radhoštěm. Podle něj činily tehdejší materiální škody spočítané po odchodu Sovětů odhadem padesát milionů korun v tehdejší hodnotě koruny.

Pomohly politické změny

Nebýt změn politického myšlení ve světě, možná se důstojníci v naleštěných holinách, v doprovodu upachtěných vojáčků nesoucích dva kufry, producírovali po městě pod Radhoštěm ještě dnes. Okupanti totiž neměli odchod v plánu. To potvrdil na zmíněném setkání další z těch, kdo se přičinili o definitivní odchod sovětských vojsk z Frenštátu, Miroslav Malíček. „V kasárnách jsme našli jakousi tabulku, na níž měli Rusové výsledky nějakých svých soutěží. Ta tabulka byla předepsaná do roku 2005," uvedl Miroslav Malíček.

Právě politické změny v listopadu 1989 byly impulzem k tomu, že nová vedoucí garnitura města, silně podpořená obyvateli, začala vyjednávat se zástupci sovětských vojsk o odchodu z Frenštátu pod Radhoštěm. Podle Karla Míčka tato jednání začala již 8. prosince 1989, tedy mnohem dříve, než vůbec vznikla mezistátní dohoda podepsaná Michaelem Kocábem.

Proto byl také vlak s naloženými tanky a další vojenskou technikou, který vyrazil 26. února 1990 z frenštátského nádraží směrem na východ, vůbec první v tehdejším Československu, který odvážel Sověty zpátky domů. Poslední vlak s technikou odjel 13. března a 26. března 1990 opustil město poslední sovětský voják. Tento den je Památným dnem Frenštátu pod Radhoštěm. „Podařilo se to, možná i proto, že jsme ty důstojníky trochu nahlodali řečmi, že stejně budou muset odjet. A když to udělají co nejdříve, bude pro ně tam u nich ještě místo," naznačil možný důvod úspěchu Dalibor Norský, který po roce 1989, coby nový tajemník frenštátské radnice, se zástupci okupační armády vyjednával.

Ve Frenštátě pod Radhoštěm sídlili tankisté a protiletadloví dělostřelci. Sověti zabrali ve městě 345 bytů, dalších 110 jich postavili. Při přebírání byla většina z nich značně zdevastovaná.