Novinky v nejstarším muzeu Česka: Móda Egypta, Řecka a Říma k vidění v Opavě

Nejstarší vystavované kusy pocházejí ze třetího století našeho letopočtu a byly vyrobeny na území dnešního Egypta. Jejich autory jsou Koptové, první vyznavači křesťanství, kteří se v tomto místě narodili a žili.

V depozitáři opavského muzea odpočívalo desítky let celkem jednapadesát kusů bohatě zdobených koptských tkanin, které byly vyrobeny mezi třetím a dvanáctým letopočtem na již zmíněném egyptském území. Ještě nikdy předtím je muzeum uceleně nevystavovalo, poprvé až nyní.

Lidé v Ostravě se loučí s biskupem Lobkowiczem. Muž s velkým srdcem, vzpomínají

„Textilní výroba byla nejdůležitějším uměleckým vyjádřením Koptů. Početnou skupinu starších textilií v opavské sbírce představují fragmenty látek z období třetího a čtvrtého století, kdy Koptové postupně ustoupili od mumifikace zemřelých a začali jejich těla pohřbívat ve slavnostním oblečení nebo dekorativních pokrývkách,“ přibližuje mluvčí Slezského zemského muzea David Váhala.

Kromě kusů látek jsou k vidění právě i repliky tunik nejstarších křesťanů, které byly ušity podle fragmentů uložených v opavském muzeu.

Dodejme, že až do května je výstava této ojedinělé opavské sbírky doplněna o koptské látky z bruntálského a krnovského muzea.

Ukrajina pohledem Diecézní charity ostravsko-opavské: Boje začaly mnohem dříve

Výstava s názvem Koptské textilie je přístupná do 4. září tohoto roku v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea (SZM) od úterý do neděle vždy od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.

Přichází Egypt, Řecko a Řím

Záhy si budou moci návštěvníci kromě koptských textilií prohlédnout i další unikáty. Od 1. března bude v muzeu nainstalovaná výstava s názvem Civilizace a barbaři. Zájemci budou mít jejím prostřednictvím možnost zhlédnout antickou sbírku SZM v celé její parádě, a to opět zcela premiérově.

Výročí tragické smrti Jana Zajíce připomíná i vpád ruských vojsk do Česka

„Jedná se o soubor archeologických památek egyptské, řecké, etruské a římské provenience v počtu přes sto kusů, z nichž nejzajímavější je etruská zobákovitá konvička, střepy z Mykén nebo omítka z hrobky Ramesse II.,“ prozrazuje David Váhala. Největším lákadlem pro veřejnost ale bude nejspíše mumie, konkrétně kartonážový obal na mumii z Náprstkova muzea v Praze, tento „kousek“ byl původně součástí sbírek SZM.

„Jako protiklad k antickému světu si návštěvníci prohlédnou archeologické nálezy z prostoru za severní hranicí impéria, tzv. barbarské, kam náleželo i území dnešního Slezska a severovýchodní Moravy. K vidění budou artefakty, které představují stěžejní doklady o životě na našem území z doby od pátého století před naším letopočtem až po první polovinu šestého století našeho letopočtu,“ dodává mluvčí muzea. Vystaveny budou třeba zlomky hunského kotle z období stěhování národů.