„Přestože už špatně chodí, s dopomocí francouzské hole sama vítala gratulanty,“ prozradila mluvčí města Marie Machkové. Paní Františka se narodila na Valašsku, v obci Horní Bečva. Po úrazu manžela, kterého srazil motocykl, se s mužem nastěhovali k dceři Boženě do Nového Jičína.

„Žilinu ale v roce 1997 postihla velká povodeň. Dům jsme měli pod vodou, a tak se maminka nastěhovala do domu s pečovatelskou službou,“ vzpomínala paní Božena.

„Tam se mi moc líbilo. Každému bych přála, aby měl takové bydlení,“ doplnila svou dceru oslavenkyně. „Když mi bylo 97 roků, tak se mi zhoršilo zdraví, dneska už špatně vidím, málo slyším a chodím jen s obtížemi, a tak si mě dcera vzala zase k sobě,“ pokračovala Františka Škorňová.

Mezi gratulanty byla i její nejmladší sestra, devětaosmdesátiletá paní Marie. „Už je to můj poslední žijící sourozenec. Je o jedenáct let mladší než já a o jedenáct let starší než moje jediné dítě, dcera Božena,“ vyprávěla jubilantka. Františka Škorňová vždycky žila velmi skromně a umí se radovat z maličkostí.

„V televizi sleduju zprávy. Vnuci mi koupili sluchátka, ať slyším. Hodně mě zajímá, co se děje ve světě. Jsem ze staré školy a nelíbí se mi, že se lidé zabíjejí, že se krade, že jsou rozmazlení. Kdyby to nebylo, měli bychom se všichni dobře,“ řekla paní Františka.