Mnoho let už uplynulo od konce druhé nejhorší války, která postihla nejen Evropu, ale celý svět. Dodnes jsou ale její pozůstatky patrné. Svědčí o tom nález ruského letounu s lidskými ostatky, který ležel po pětašedesát let pohřbený v zemi. Až v roce 2010 se alespoň jeden člen posádky ruského bitevníku Il-2 Šturmovik dočkal řádného pohřbu v přítomnosti vojenského kaplana, leteckých veteránů a představitelů Ruské federace, obce a kraje.

Osudy dvou letců, střelce Vazgena Abgaroviče Gukosjana a pilota Nikolaje Jakovleviče Motorina, byly až donedávna neznámé. V záznamech Centrálního archivu Ministerstva obrany Ruské federace je uvedeno, že podle svědectví leteckých posádek bylo letadlo sestřeleno protileteckou palbou v prostoru Suchdolu nad Odrou. Pilot měl, podle záznamů, vyskočit na padáku a zachránit se. Ani on se však do vlasti nevrátil. Podle svědectví pamětníka měl totiž mrtvý ležet vedle letadla, které po nárazu do pole i se střelcem Gukosjanem vzplanulo. Jeho tělo se zatím nalézt nepodařilo.

V letadle zemřel střelec, nikoli pilot

Právě po tomto letadle pátrali členové Klubu přátel Suchdolu nad Odrou, sekce vojenské historie. Letadlo, respektive jeho pozůstatky, vyzvedli ze země mezi Bělotínem a Lučicemi, a zřejmě tak přinesli i poslední důkazy o smrti mladého vojáka. „Ostatky, jež jsme v letadle našli, i když to ještě nemáme na sto procent potvrzeno, patří zřejmě zadnímu letci, a ne, jak jsme se domnívali, pilotu,“ upřesnil za vojenskou historii Petr Bartošík. Ten, společně se svými kolegy, prezentoval v Bělotíně nalezené pozůstatky ruského letounu i osobní věci, skryté v jeho troskách.
Pietní akt u bělotínského kostela vyvrcholil uložením pozůstatků ruského vojáka a odhalením pamětní desky oběma letcům u stávajícího pomníku Obětem válek. „Nikdo z nás neví, co tady v zemi ještě je. Ale když se to dá ještě nějak identifikovat a připomenout, je to vždycky dobře. My jsme například hledali na horním konci sídlo bělotínských rytířů, jejichž jména už známe, ale neznáme místo, kde setrvávali. Na horním konci obce se však našly pozůstatky tvrze. Je to sice otázka úplně jiné doby, ale patří to k historii obce, stejně jako ten nález letadla. Líbí se mi, že se to podařilo dotáhnout do konce,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala. Svůj hold složili ruským letcům také veteráni 1. Československé smíšené letecké divize. Závěrem pietní akce, která zároveň připomněla osvobození Bělotína, zazněla ruská i česká hymna.

Havárii připomene pomníček

Uložením ostatků však vzpomínka na letce nekončí. Suchdolští historikové, společně s obcí, plánují v příštím roce umístění kamenného pomníku k místu dopadu letadla. „Měl by to být kulatý kámen z místního lomu. Jeho umístění ale necháváme na dobu, až budeme mít stoprocentní jistotu z podolského archivu, koho jsme přesně našli,“ dodal na závěr Petr Bartošík.