Mezi přítomnými byl také Miroslav Gregor, myslivecký hospodář MS Ráztoka, který v době, kdy „družba“, jak se tenkrát říkalo, vznikla, byl tajemníkem MS Ráztoka.

První setkání zástupců obou mysliveckých sdružení se uskutečnilo 28. září 1972 v Bábkově u Žiliny. Tam došlo k ústní dohodě o navázání spolupráce mezi sdruženími. Na schůzce zástupci MS Kateřinice pozvali slovenské kolegy na společný hon na drobnou zvěř v listopadu téhož roku. Na oplátku měli kateřiničtí myslivci jet v prosinci na společný hon na divočáky na Slovensko. „Tenkrát to ale nevyšlo, protože bylo špatné počasí a navíc se pokazil autobus. Později se udělaly nějaké písemné záznamy a z toho se rozvinula ta družba. Nezastavily nás ani různé politické turbulence, rozdělení republiky či koronavirus,“ zdůraznil Miroslav Gregor.

Člen kateřinického sdružení Karel Šimečka doplnil, že od té doby doby jezdívají na Slovensko na hony, výroční schůze a také výročí společné spolupráce. Na Slovensku se slaví půlkulaté, v Česku kulaté. „Každoročně tam jezdíme na jelení říji, Slováci tady jezdí na srnčí říji. My jim vyřídíme lovecké lístky a povolenky k lovu na okrese a oni si tady střílejí srnce, my s nimi chodíme po kazatelnách jako doprovod. A my zase na Slovensku chodíme na naháňky přes zimu, střílíme tam divočáky, jeleny. Koncem červa nebo i srpna pořádáme myslivecké odpoledne a pokaždé tady od nich někdo přijede, jedno auto, dvě auta, jak kdy. Setkáváme se tak čtyřikrát i pětkrát do roka,“ dodal Karel Šimečka.

Miroslav Gregor upozornil, že zažili i horší roky. „Když byly obě republiky už samostatné, nastal problém se zbraněmi. Přišli jsme na první hon po rozdělení republik jako jindy a až když jsme se vraceli zpátky, tak se někdo zeptal: Měli jste vyřízené pasy a povolení převézt zbraně? Naštěstí jsme na celnici měli známého,“ popsal Miroslav Gregor.

Karel Šimečka upozorňuje, že dnes už, pokud chtějí jezdit na hony k sousedům, musí mít oni i slovenští přátelé mezinárodní zbrojní průkazy. „Je to plno vyřizování, už se to ani nevyplatí, jak moc to stojí,“ poznamenal Karel Šimečka a Miroslav Gregor upřesnil, že před třemi roky stálo povolení 20 euro, nyní zaplatí za týdenní 100 euro, za měsíční 200 a za roční 300 euro a cena byla dokonce 500 euro. „Už to není pro obyčejné členy,“ podotkl Miroslav Gregor.

Slovenské sdružení má v současné době 22 členů, MS Kateřinice-Trnávka dvanáct. Na sobotním setkání chyběli dva slovenští myslivci a tři domácí. „S některými jezdí manželky, takže ze Slovenska dojel celý autobus. Byl tady i náš nejstarší, čestný člen,“ řekl Karel Šimečka a dodal, že Karel Polášek letos oslavil devadesát let, jeho manželka Františka je o pět let mladší a letos oslavili 65 let od svatby. „Karel Polášek ještě chodí na brigády, pomáhá s vykosťováním, když se dělá guláš, jeho manželka loupe cibuli,“ vyzvedl vitalitu čestných hostů na oslavě. Miroslav Gregor navázal s tím, že letošní akce mu vehnala slzy do očí i ve chvíli, kdy si předávali pamětní medaile k půlstoletí družby. „Nevím, jestli by se tady našlo ještě další sdružení, které má padesát roků družby. Na Slovensku jsem našel tři nebo čtyři, co jsou spolu asi třicet až čtyřicet roků,“ sdělil Miroslav Gregor.

Karel Šimečka potvrdil, že za ta léta přerostlo setkávání se myslivců ve velká rodinná přátelství. Jeho slovenský kolega doplnil, že možná už třicet let jezdívají k ním na Slovensko na mysliveckou chatu celé rodiny. „Kdysi dokonce už šly řeči, že ta družba už k ničemu není a jestli to už neukončit, ale nový předseda a tajemník jsou za to, aby družba zůstala. Akorát už je to fakt kvůli tomu přátelství než kvůli honům, protože lovecké lístky jsou opravdu neúměrně drahé,“ připomněl Miroslav Gregor.

„Jsme hrdí na to, že to tak máme. Věková propast je velká, ale mladí to chytli za správný konec a nebojí se toho,“ uzavřel místopředseda MS Kateřinice-Trnávka Radim Polášek.