Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pamětní deska připomíná tisíce zemřelých

Frenštát pod Radhoštěm /FOTOGALERIE/ – Osudy více než dvaceti tisíc životů jsou symbolicky pod povrchem Parku osvobození ve Frenštátě pod Radhoštěm. To, že tam kdysi stával hřbitov, od středy 2. listopadu připomíná pamětní deska.

3.11.2011 1
SDÍLEJ:

Pamětní desku připomínající, že na místě dnešního Parku osvobození stával 128 let hřbitov, odkryli ve středu 2. listopadu ve Frenštátě pod Radhoštěm.Foto: Deník/Ivan Pavelek

Byl to tichý a docela nenápadný akt, který se ve frenštátském parku Osvobození uskutečnil ve středu kolem třetí hodiny odpolední. Na místě se sešlo asi třicet místních obyvatel, zástupci Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic, hasiči a předseda místního Sokola. „Tím, že odhalujeme tuto pamětní desku na bývalém frenštátském hřbitově, splácíme asi padesátiletý dluh našim předkům,“ uvedl Drahomír Strnadel, předseda Matice Radhošťské.

Ten zároveň připomněl, že díky píli matrikářů jsou přesně známy počty lidí, kteří byli od roku 1832 do roku 1960 pochováni na bývalém hřbitově, jehož jedna třetina patřila Trojanovicím.

Bylo to 19 798 obyvatel Frenštátu pod Radhoštěm a 6 521 obyvatel Trojanovic. „Když bylo sté výročí založení hřbitova, tak tehdejší, snad nejschopnější kronikář Robert Polanský, udělal na základě úmrtních matrik přehled, který publikoval v tehdejších farních novinách,“ vysvětlil přesné počty Strnadel a dodal, že od zmíněného roku 1932, kdy Polanský zavedl seznam pochovaných obyvatel, v něm později pokračovala současná matrikářka Jana Prášková, která zmapovala situaci až do roku 1960, kdy se na hřbitově přestalo pohřbívat.

Před vznikem tohoto hřbitova se pohřbívalo na hřbitůvku u horního kostela. „Tam se ale pohřbívali jen dospělí, děti bývaly stále pochovávány na vůbec prvním frenštátském hřbitově, u dolního kostela,“ připomněl více než tři sta let starou historii frenštátských hřbitovů Strnadel s tím, že tento, v pořadí třetí, hřbitov původně vznikl na okraji města a v letech 1907 až 1908 byl rozšířen směrem k Javorníku. Stálo to tehdy 22 tisíc korun a Frenštát a Trojanovice se na tom podílely poměrem 2:1.

„Kromě frenštátských a trojanovických obyvatel tam byli pohřbeni také vojáci – oběti první světové války, kteří byli tady v barácích a zemřeli tu, a je tady pohřbeno asi dvanáct vojáků, kteří zemřeli při leteckém neštěstí ve druhé světové válce,“ pokračoval Strnadel a upřesnil, že letecká havárie se stala 26. dubna 1944 na hoře Noříčí. Rovněž vzpomněl, že takzvané baráky, což byla jakási lepší nemocnice, stávaly v roce 1914 na místě dnešní Bezručovy ulice, směrem z Frenštátu na Trojanovice. „Ta země přijímá všechny, bez rozdílu majetku, bez rozdílu náboženství, a také přátele i nepřátele,“ poznamenal Strnadel.

Kámen s pamětní deskou posvětil frenštátský farář Rudolf Swienczek. „Podnět přišel od Muzejní a vlastivědné společnosti, jejíž členové oslovili město, že bychom mohli tímto způsobem splatit jakýsi dluh, který máme vůči předkům. Tak jsme, jako město, pořídili kámen a Muzejní a vlastivědná společnost a obec Trojanovice desku,“ vysvětlila starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová, proč se setkání v parku Osvobození uskutečnilo.
„Tady byl vlastně kdysi konec města. Dál už nebylo prakticky nic,“ vzpomínal jeden z účastníků, Antonín Reček, na důvody, proč stával hřbitov právě tam. V roce 1947 se ale přes dnešní silnici začaly stavět tři „baťovské“ domy pro zaměstnance tehdejšího MEZu a za dva roky se do nich stěhovaly první rodiny,“ uvedl Reček, jenž v jednom z domů bydlí, a doplnil, že domy byly podle projektů, které měl Baťa pro stavbu činžáků ve Zlíně. Postupně za domy vznikalo sídliště, pod hřbitovem vyrostla v roce 1956 průmyslová škola a postupem času i další sídliště za hřbitovem. Hřbitov se tak vlastně dostával do centra města. Nestačil kapacitně, a tak se v roce 1960 skončilo s pohřbíváním na tomto místě a začalo se pohřbívat na novém, současném hřbitově, který leží za městem, na katastru Tiché. Kolem roku 1975 pak skončily úpravy, které hřbitov přeměnily na park.

To, že tam skončily osudy tisíců lidí, tak bude připomínat skromná deska na kameni z lomu v Ráztoce. „Protože ti naši předkové byli většinou skromní, málo majetní, pracovití, zbožní a také pokorní, a ta deska to symbolizuje. Kdo chtěl, tak své předky nechal převézt, ale možná devadesát procent je tady. Uvědomme si, že tady šlapeme po hlavách svých předků,“ uzavřel Strnadel.

Autor: Ivan Pavelek

3.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Tak vypadá vítězný model architektů Terezy Hozové a Davida Grabce z Bílovce. Jednotlivá zastavení křížové cesty budou vytvořena z kovu v kombinaci s betonem.

V Bílovci se bude stavět křížová cesta

Ilustrační foto.

Obec Mořkov chce zvelebit centrum

Hokejisté kopřivnické Tatry pomohli dobré věci

Druholigoví hokejisté Tatry Kopřivnice společně darovali krev v Krevním centru Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě.   

Evropské poháry? Postupně za tím půjdeme

Říká v rozhovoru pro Deník spojka extraligové Kopřivnice Patrik Fulnek, který by rád pomohl naplnit čtyřletou vizi klubu.  

Ve vlaku hořelo. Okolnosti vyšetřuje policie

Policisté vyšetřují okolnosti požáru, který vypukl na toaletě železničního vozu vlakového spoje R 820 směřujícího z Bohumína do Brna. Stálo se tak 1. října kolem jedenadvacáté hodiny.

Dvojitý úspěch novojičínských basketbalistů: výhra v soutěži a postup v poháru

Basketbalisté Nového Jičína se nejprve v neděli dočkali druhého vítězství v nové sezoně 1. ligy, sk. Východ, když v domácím prostředí zdolali rezervu Opavy 79:68 a ve středu pak uspěli i ve 3. kole českého poháru, když z palubovky druholigové Holice přivezli postup po vítězství 75:65.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení