Druhým největším výdajem jsou tedy finance určené na opravu památek, hradu a církevních staveb.
Město Štramberk v letošním roce přispělo na kulturní dění částkou vysokou téměř pět a půl milionu korun. Nejvíce peněz, tedy dva miliony sedm set

čtyřicet tisíc šlo na provoz místní knihovny, muzea, kulturního domu, kina a tiskovin. „Kromě již zmíněných památek jsme v letošním roce dosti vysokou částku, přes milion korun, poskytli také informačnímu centru, na propagaci města a u nás novince, farmářským trhům, které se uskutečnily dvakrát,“ uvedl starosta města Štramberk Josef Socha.

V porovnání s ostatníma částkami šlo letos nejméně peněz z rozpočtu na činnost štramberských občanských sdružení. „Zhruba dvě stě tisíc korun si mezi sebe rozdělilo Sdružení hudebníků dechového orchestru města, Český Junák či oba místní ochotnické soubory,“ informoval Socha s tím, že příspěvky ze zmíněné částky šly také na Regionální divadelní přehlídku ochotnických souborů, Svatováclavský hudební festival a mnoho dalších akcí.
Štramberk se od jiných měst liší v tom, že na získání financí nevypisuje granty. „Spolky a sdružení ale o finanční příspěvky žádají písemně,“ vysvětlil starosta a dodal: „Žádosti jsou pak posouzeny jednak komisí kultury a ČR a následně návrhy projednávají orgány města.“ Co Štramberk naopak s ostatními novojičínskými městy pojí je skutečnost, že i zde finanční možnosti města nestačí pokrýt všechny akce. „Vzhledem k tomu, že ve Štramberku působí více než šedesát občanských sdružení a jsme kulturním a společenským centrem,přestože na akcích spolupracujeme i s Valašským královstvím s.r.o. a Relaxem Podhůří Beskyd, poptávka zatím vždy několikanásobně převýšila možnosti města,“ uzavřel Socha.