Když přišla možnost privatizace, Petr Jeřábek jí využil a podnik v Bludovicích koupil. To ještě bylo v době, kdy se na pivo do hospody chodívalo běžně. „V té době jsem prodal třeba třicet sudů piva a k tomu bednu kořalky, dnes je to tak s bídou jeden až dva sudy piva. Pamatuji dobu, kdy v osm ráno jsem otevřel a bylo úplně plno. Starší štamgasti se stihli opít tak do těch desíti, jedenácti hodin, a přišli až večer. Mezitím ve tři odpoledne přišli mladí z práce. Otevřené bylo kolikrát do dvou hodin do rána. A to jsem jel v kuse. Poprvé jsem měl zavřeno až v roce 2009, když přišla povodeň. Jinak tady nebylo ani jeden den zavřené. Roky jsem dřel, mezitím vyrůstala děcka, dnes už mám vnuky,“ vzpomíná nahlas Petr Jeřábek.

Jeho syn stejného jména v restauraci také pracoval a v roce 2019 skončil druhý v soutěži o nejlepšího výčepního pořádané pivovarem Radegast. „Taky jsme kdysi jezdíval na soutěže, ale to se ještě nedělala hladinka,“ poznamenává Petr Jeřábek otec.

V restauraci, která se kdysi stavěla v Akci Z, je větší výčepní místnost, sál a jedna menší místnost. V patře jsou pokoje, které Petr Jeřábek využívá jen pro akce. Ty a jídlo jsou to, co restauraci ještě drží.„Vaříme tady meníčka, bez vaření by nemělo smysl to provozovat,“ podotýká Petr Jeřábek.

close Restaurace Boss v Bludovicích si zakládá hodně na menu. info Zdroj: Deník/Ivan Pavelek zoom_in Restaurace Boss v Bludovicích si zakládá hodně na menu.

Upřesňuje, že na výběr je vždy ze dvou polévek a šesti jídel. V kuchyni musí mít tři lidi, na place je sám. Menu prodává i přes ulici a nějaká jídla i rozvážejí. Vzhledem ke kapacitě kuchyně to ale nepřehání. „Hlavně jde o to, aby lidi pojedli tady, to je pro mě směrodatné,“ dodává Jeřábek s tím, že s nabídkou menu začali v Novém Jičíně zřejmě jako úplně první. „Tehdy jsme začínali na čtyřiceti korunách, byla to jiná doba,“ vzpomíná.

Na čepu v restauraci Boss jsou piva Volba sládků, Radegast 12 a Plzeň, vedle toho také Birrel, Kofola a Malina. Otevřeno je od pondělí do soboty, vždy od 11 do 14.30 hodin, ve středu a v pátek ještě od 18 do 22 hodin, v neděli je zavřeno. „V ty středy a pátky otvírám i odpoledne, aby tady místní mohli chodit na pivo. V sobotu bývají často akce, takže je zavřené, ale když třeba dojdou tři, čtyři místní, tak je tady nechám,“ pokračuje Petr Jeřábek.

Sál je perfektně uzpůsobený pro akce jako jsou svatby a jiné oslavy. Strop je akusticky upravený, v rohu je výkonná hudební aparatura, na pódiu reprobedny, nad ním a na dalších místech světelná technika včetně laserů. „Dělám diskžokeje. Kdysi na svatbách a oslavách hrávaly kapely, teď z devadesáti procent už hraji jenom já. Nestojí je to tolik peněz,“ podotýká Petr Jeřábek, který při akcích používá také UV světlo, projektor a projekční stěnu. Nato předvádí, co se také dá s osvětlením dělat. „Je to skvělé, když se lidi namalují, a pak se pustí jenom UV světlo. Nebo parádní je, když se pustí mlha a do toho lasery vytvářejí různé obrazce. Je to tady zařízené tak, aby se lidi nenudili,“ podotýká.

Petr Jeřábek obětuje svému podniku většinu času. Říká, že na dovolené byl asi třikrát. „Takové hospody jsou nezničitelné, dokud budeme dělat my staří. Pak ale nevím…,“ uzavírá.