Svou návštěvu Bernartic nad Odrou začínám u obecního úřadu, od kterého přecházím k nedalekému víceúčelovému hřišti a kolem něj a tělocvičny pokračuji k místní základní škole. Dívám se na malované ptačí budky umístěné na spojovací části školy s tělocvičnou a přemýšlím, jestli se děti dočkají toho, že je nějaký opeřenec osídlí.

Kolem více než stoleté Lípy Svobody se vydávám ke kostelu Navštívení Panny Marie, jenž dominuje centru obce. Na kameni ve fasádě je nápis Vystaven L.P. 1837. Procházím hřbitov za kostelem a pročítám jména na náhrobcích některá se tady poměrně často opakují. Při odchodu ze hřbitova mě upoutá Jubilejní kaple Panny Marie Lurdské z roku 1900.

Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Jak vidí život v obci starosta Tomáš Horut si přečtěte ZDE.

Mé další kroky míří do nedalekého březového hájku, kde se v „necovidových“ dobách konají různé akce. Areál sousedí s kulturním domem, před kterým je docela živo. Restaurace U bříz, která je jeho součástí totiž vyvařuje, a místní toho zjevně využívají. Zastavuji se u nedalekého památníku obětem 1. a 2. světové války. Čísla popisná dvou stavení jsou na obou pamětních deskách, u obou čísel jsou i stejná příjmení. Chvíli stojím a představuji si tu dobu. „Válka je hrozná,“ říká mi vnitřní hlas, když místo opouštím.

Vydávám se směrem na horní konec. Z některých míst jde vidět evangelický kostel v Suchdole nad Odrou. Mým cílem je ale kříž, který stojí teprve zhruba půl roku na kopci na rozmezí Starého Jičína, Vlčnova, Loučky a Bernartic nad Odrou. Rozhlížím se kolem, jako na dlani mám před sebou Hrad Starý Jičín, nalevo od něj je nádherně vidět Nový Jičín a když se otočím vidím vysílač na Veselském kopci, stožáry větrných elektráren a vše pod nimi. „Moc pěkné místo,“ pomyslím si.

Vracím se z kopce dolů a u jedné z chalup se dávám doprava, tentokrát mířím na Panský kopec. Právě z jeho vrcholku schází několik dospělých s dětmi. Pozdravíme se a zatímco oni pokračují k Novému Jičínu, já jdu ke Kapli sv. Kříže. Za ní je sedmitunový kámen se znakem Bernartic nad Odrou, který tady místní vztyčili 1. ledna 2000. Panský kopec je dalším místem s krásným výhledem na Nový Jičín, panorama Beskyd i do Moravské brány. Když se vracím z kopce dolů, zastavuji se u rozcestníku. Ten totiž slouží zároveň jako zvonička se zvonkem pro štěstí. Neodolám a několikrát zatáhnu za provázek. S příjemným pocitem se vracím co centra obce k autu.

Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Pomalu se přesunuji na dolní konec, obhlížím vesměs pěkně upravené domy i zahrady. Netrvá to dlouho a jsem v areálu, který možná nese název Odra, neboť takový nápis je na centrální budově, která v jiných časech slouží jako jakási restaurace. V místě kdysi bývalo přírodní koupaliště. Napadá mě, jestli se tam ještě chodí lidi koupat. V necovidových časech tam jistě chodí na fotbal a zřejmě i na procházky. Ještě mě k obhlídce zláká historická vodárna a už se chystám Bernartice nad Odrou opustit. Mojí poslední zastávkou je Lesní mlýn. Upravená budova láká k návštěvě, ale poté, co na mě hlasitě zaštěká německý ovčák zpoza pletiva ve chodu, myšlenku na návštěvu rychle zaháním. „Škoda, do mlýna se nepodívám. Ale nevadí,“ říkám si s tím, že jsem v Bernarticích nad Odrou viděl dost a leccos rád uvidím znovu.

Tento mramorový kříž byl ukrytý tři čtvrtě století.Tento mramorový kříž byl ukrytý tři čtvrtě století.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Kříž byl ukrytý tři čtvrtě století

Teprve od loňského srpna stojí v nejvyšším místě Bernartic nad Odrou mramorový kříž. Nachází se u polní cesty z Padol k hradu Starý Jičín a jeho osud je velmi zajímavý. O jeho existenci se nevědělo, dokud loni dělníci nezačali bourat starou šopu sousedící se školním dvorem. Při pracích narazili na kusy mramoru. Ty byly pravděpodobně pořízené na stavbu kříže těsně po 2. světové válce jako poděkování za protrpěné válečné útrapy. Vzhledem k nástupu komunismu po válce už k postavení kříže nedošlo a tak byl 75 let ukrytý před okolním světem. Stavba kříže byla náročná, „stavebníci“ pracovali s díly, z nichž čtyři nejtěžší vážily od 300 do 600 kilogramů. Poté přišla řada na úpravu místy poškozeného povrchu. V neděli 30. srpna 2020 farář zhruba čtyři metry vysoký kříž slavnostně požehnal.

Základní škola v Bernarticích nad Odrou má čtyři třídy.Základní škola v Bernarticích nad Odrou má čtyři třídy.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Děti se učí anglicky od první třídy

Součástí Základní školy Bernartice nad Odrou je mateřská škola, školní družina a školní jídelna.

V mateřské škole jsou dvě oddělení, které navštěvuje celkem 38 dětí. Ředitelka základní školy Jana Kociánová doplnila, že budova školky je po rekonstrukci v roce 2019 a připravuje se rekonstrukce podkroví, která přinese rozšíření prostor a také rekonstrukce kuchyně, která vaří pro mateřskou i základní školu.

Základní školu navštěvuje v současné době 54 žáků rozdělených do čtyř tříd. Již od prví třídy je povinná výuka anglického jazyka. „Máme navíc ranní anglickou konverzaci půl hodiny před výukou,“ uvádí Jana Kociánová. Loni v létě byla ve dvoře školy vybudovaná zahrada, na níž jsou vysazené bylinky jako například meduňka či máta, lesní a zahradní rostliny mezi nimiž nechybí ostružiny, borůvky nebo jahody, a také ovocné stromy. Letos také škola dokoupila pro žáky notebooky a iPody.

Děti ze školy se těšily na mnoho aktivit, ale uskutečnily se jen některé. Dětské ochotnické divadlo Bodláček uskutečnilo vystoupení pro okolní školy v Beskydském divadle a umístilo se v přehlídce dětských ochotnických souborů. Termín vystoupení v Hudebním divadle Karlín v Praze byl ale přeložen na neurčito. „Škola získala finance ze Státního fondu životního prostředí na čtyři pobytové školy v přírodě, zatím se ale uskutečnila jen jedna, na Grúni, tři zůstávají v plánu. Covid nám to, stejně jako jiné naše plánované aktivity, brzdí,“ dodává Jana Kocianová.

Tradice ochotnického divadla v Bernarticích nad Odrou trvá déle než století.Tradice ochotnického divadla v Bernarticích nad Odrou trvá déle než století.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Divadlo má dlouhou tradici

BODLÁK Bernacké Ochotnické Divadlo je nejdéle fungujícím ochotnickým divadlem na Novojičínsku. Tradice ochotnického divadla v Bernarticích nad Odrou trvá déle než 130 let. Na tradici navázali dnešní divadelníci, kteří v roce 2009 založili občanské sdružení BODLÁK Bernacké Ochotnické Divadlo, v roce 2017 vznikl dětský soubor Bodláček. Divadlo má zázemí v kulturním domě, kde nedávno obec nechala rekonstruovat jeviště. Občanské sdružení celkem 46 členů, předsedou spolku je Zdeněk Klos

Z historie Bernartic nad Odrou

Bernartice nad Odrou.Bernartice nad Odrou.Zdroj: archiv obceObec Bernartice nad Odrou s 1017 obyvateli byla jako slovanská osada založena již koncem 13. století a o její rozšíření se zasloužil jistý Bernard, zřejmě služebník starojického pána, který se zavázal sehnat nové osadníky. Podle něj pak obec dostala i svůj název a od roku 1931 se jmenuje Bernartice nad Odrou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy se uskutečnil prodej fojtství v Zašové, a to je také považováno za rok založení.

U této příležitosti byl mimo jiné přítomen i man Voka II. z Kravař Pohořálka z Bernartic. Obec patřila k starojickému a od roku 1533 novojickému panství. Z roku 1516 pochází zmínka o zřejmě prvním známém bernartickém fojtovi Mikulášovi. Bernartice byly přifařeny na Starý Jičín, teprve roku 1797 byla v obci zřízena kuracie (lokalita) s prvním kurátem P. Františkem Lacinou a ta byla povýšena roku 1896 na faru.

V 16. století postihla obec několikrát chudoba způsobená neúrodou a epidemie moru, při kterých vymřela velká část obyvatelstva. Jako připomínka těchto pohrom stojí na obou stranách obce u hlavní silnice (ve směru na Šenov u Nového Jičína a ve směru na Hůrku), boží muka.

Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Dominanta obce, pozdně empírový chrám Navštívení Panny Marie, získal současnou podobu v roce 1837 a nejspíše téhož roku v prosinci byl posvěcen. Původní kostel byl postaven již v roce 1795 a vysvěcen 8. října 1797. Škola se připomíná k roku 1784, vyučovalo se po domech sedláků. Vlastní budova triviální školy byla postavena v roce 1796. Školní knihovna v Bernarticích existuje od roku 1880, obecní od roku 1885. Poštovní a telegrafní úřad byl v Bernarticích dán do provozu v roce 1886.

Během světových válek obec strádala, ale svůj český charakter si Bernartice zachovaly i za německé okupace během II. světové války, kdy byly včleněny do Německa. Po osvobození 7. 5. 1945 se ujal řízení národní výbor a nastaly společesnské změny. V obci muselo být vytvořeno JZD a později patřilo k ekonomickému celku JZD „Jesenicko“ se sídlem v Jeseníku nad Odrou. Nicméně v minulém století byla v Bernarticích zavedena elektrizace, vodovod, plynofikace i kanalizace.

Obec v minulosti postihla různá přírodní neštěstí, povodně, krupobití či požáry. Poslední proběhla v roce 2009, kdy náhlá přívalová vlna po vydatných deštích zasáhla dolní části obce zvané Teplica a Krásno. Pomocí společného úsilí obce a občanů se škody podařilo napravit.

Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Slavní rodáci

Josef Ferdinand Klos (1807-1883), významný hudební skladatel, nositel císařské rakouské medaile pro umění a vědu, zpěvák, sbormistr, varhaník, hudební publicista a pedagog

František Šimíček (1895-1982), varhaník, dirigent a hudební skladatel, bohatou skladatelskou činnost zahájil operetou Očarovaná dědina na libreto F. Hanzelky, od roku 1936 vydával své skladby vlastním nákladem, byla to díla chrámové hudby

František Hájek (1850-1905), hudebník, kapelník, křídlovkář a basista, vytvořil známou Hájkovu kapelu

František Bayer (1885–1942), politik, poslanec za ČSL

Jan Bayer (1902 - 1944), vrchní strážmistr četnictva, popraven ve Vratislavi, v roce 1944, a to za odbojovou činnost.

Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Bernartice nad Odrou byly za 2. světové války starousedlickou obcí, kde žili až na výjimky česky hovořící obyvatelé.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zajímavost

Bernartice nad Odrou leží v prostoru Moravské brány, která byla osídlena už v pravěku, se mohou pyšnit významnými archeologickými nálezy. K dosud nejvýznamnějším patří kamenná sekera z mladší doby kamenné či nádoby z žárových hrobů a bronzové předměty. Mezi cenné nálezy patří obsah žárového hrobu - hliněná mísa, malý šálek a velká zásobnice a několik úlomků kostí se zbytky popela z dob slezské kultury před 2600–2800 lety (uloženo v Národním muzeu v Praze). Dalšími objevy byla nádobka, hrníček a část hrnce asi ze 13. až 14. století a stříbrné mince asi 300 kusů v hliněné nádobě - různé druhy mimo jiné i slezský tolar z roku 1586.

Zdroj: www.bernarticenadodrou.cz

Tip na výlet

Okolím Bernartic v kočáře
chov Starokladrubských koní v Bernarticích nad Odrou

Obec Bernartice nad Odrou se nachází v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Milovníci krásné přírody si přijdou na své. Z Panského kopce je nádherný výhled na Moravskou bránu a Oderské vrchy. Obec a okolí nemusíte poznávat pouze pěšky či na kole, ale i v kočáře. Manželé Haitlovi zahájili v obci v roce 1994 chov Starokladrubských koní. Jedná se o majestátní koně, kteří mají svou hrdost, ale jsou oddaní svému majiteli a vždy připraveni k práci. Chovatelé nabízejí vyjížďky kočárem s pony spřežením, projížďky na koni pro začátečníky i handicapované a další aktivity, stát se můžete i ošetřovatelem kladrubských koní na zkoušku.