Kam se člověk hne, tam narazí na novostavbu nebo na rekonstruovaný dům. Stavební ruch, který je v poslední době v Závišicích patrný, je nebývalý. Potvrzuje to i místní starosta Ladislav Lípový.

„Staví se tady hodně. Přitom obec nemá stavební pozemky, lidi ale staví hlavně u rodičů,“ říká starosta a dodává, že má radost z toho, že se lidé do malebné vesnice v údolí mezi kopci vracejí.

Není divu, Závišice za poslední roky vybudovaly parádní sportovní areál, kde je kromě víceúčelového hřiště s běžeckými dráhami také travnaté hřiště na malou kopanou. Kousek odtud je Pohostinství U Kremlů, které prošlo velkou rekonstrukcí včetně sálu a přísálí, za ním je zahrada s dětskými prvky a posezením, v níž se odehrávají různé hlavně letní akce. Když se k tomu připočte blízkost Kopřivnice, Štramberka, Nového Jičína či Příbora, jeví se Závišice jako velmi dobré místo k bydlení.

Kdo chce Závišice poznat, udělá nejlépe, když si projde zdejší naučnou stezku. Je dlouhá okolo osmi kilometrů, má osm zastavení, na každém z nich je popsaná nějaká zajímavost z obce, ne šesti z nich jsou také interaktivní prvky pro děti. Stezka vede, zjednodušeně řečeno z kopce do kopce, ale díky tomu se „poutníkovi“ nabízejí krásné výhledy na Závišice z několika stran, stejně tak na Velký Javorník nebo štramberskou Trúbu, která je v jednom místě velmi blízko. „Část Štramberk – Závišice je asi nejvíce frekventovaná část stezky. Je to alej, kterou chodí hodně lidí i ze Štramberka, jsou tam vysázené třeba švestky a třešně, takže je to tam příjemné,“ poznamenává Ladislav Lípový.

V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.Naučná stezka v Závišicích.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Poté, co stezku celou projdu dávám starostovi zapravdu, stezka vede částečně zástavbou, loukami, okraji lesů. Na každé z osmi zastávek je posezení, kde si člověk může odpočinout. Poslední zastávka, Vyhlídka JUDr. Václava Hyvnara, je bonusová. Vyhlídka přitom vznikla jako první, stezka až po ní. Z plošiny, na ní je opět posezení i se stolem, je při pěkném počasí vidět až do Ostravy. V době mé návštěvy mám štěstí. Vidět je opravdu krásně.

V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.V Závišicích si člověk užije přírodu opravdu z první ruky.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Scházím z vyhlídky, občas ještě zabočím do nějaké uličky, pak ještě zamířím ke hřbitovu, který podle dat na náhrobcích byl založen někdy nedlouho před druhou světovou válkou. Z webových stránek obce později zjišťuji, že byl vysvěcený v roce 1935.

Vracím se do centra obce, ještě si pročítám plakátky a oznámení a dozvídám se, že v sobotu 18. září v 16 hodin se uskuteční Slavnostní otevření sálu Pohostinství U Kremlu. Na plakátu stojí, že o dobrou náladu se postará skupina Jak jako. Zřejmě se tedy do Závišic brzy vrátím. A když ne kvůli zmíněné akci, tak kvůli procházce po naučné stezce, nebo aspoň po její části. Opravdu to stojí za to.

V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.Obecní úřad v Závišicích.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Závišická škola má pět ročníků

Základní škola Závišice stojí v centru obce. Má tři třídy, v nichž se učí žáci 1. až 5. ročníku. Součástí této příspěvkové organizace jsou třída mateřské školy s příslušenstvím, školní kuchyň a jídelnu. Další třída mateřské školy je v budově obecního úřadu.V objektu školy jsou velká a malá tělocvična a také školní družina, knihovna. Ve školní zahradě mají děti možnost využít pískoviště i herních prvků, nedaleko školy je sportovní areál, který využívá škola i veřejnost.Kromě návštěv různých zájmových kroužků se školáci budou ještě letos účastnit například Sportovního dne, Jablíčkového dne, projektového dne „Halloween“, projektového dne „Mikuláš ve škole“ a Mikulášských dílniček nebo projektového dne Vánoce a zvyky.Po ukončení páté třídy, závišičtí školáci absolvují další ročníky základní školy v Kopřivnici, případně ve Štramberku.

Základní školy v Závišících je malotřídní s pěti ročníky.Základní škola v Závišících je malotřídní s pěti ročníky.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Významného rodáka ocenili papež i prezident

Kromě náhrobní desky na závišickém hřbitově nesou jméno JUDr. Václava Hyvnara také malý památník v zahradě před základní školou a velká dřevěná vyhlídka, která je posledním zastavením závišické naučné stezky. Václav Hyvnar se narodil v Závišicích 19. srpna 1922 v rodině lidoveckého zemského poslance Jana Hyvnara.

Po 2. světové válce studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, během studií se výraznou měrou angažoval v Klubu lidových akademiků, který sdružoval lidoveckou vysokoškolskou mládež. Po únorovém převratu v roce 1948 byl kvůli jeho postojům těsně před promocí vyloučen ze školy.

Václav Hyvnar emigroval a usadil se v Clevelandu, ve státě Ohio, kde se stal redaktorem krajanských novin Nový svět a spolupodílel se na týdenním vysílání krajanského Českého rozhlasu. Působil na radnici jako asistent starosty pro národnosti a byl dlouholetým předsedou Národního svazu katolíků, jenž zastřešuje všechny české katolíky v Americe. Po událostech v listopadu 1989 dostal čestný doktorát Univerzity Karlovy, papež Jan Pavel II. mu udělil vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice a prezident Václav Havel ho vyznamenal v roce 1998 Řádem T. G. Masaryka III. stupně.

Z historie Závišic

Závišice.Závišice.Zdroj: archiv obcePrvní písemná zmínka o obci je z roku 1354, Už v 1. pololetí 13. století se ale vesnička Závišice stala součástí malého panství tří obcí, které získal rytíř či zeman Siegfried od pána Arnodla z Hückeswagenu jako výsluhu za pomoc při přestavbě hradu Starý Jičín a stavbě nového hradu Hukvaldy. Tento majitel pak vybudoval ve vesničce Závišice kamennou tvrz, odkud své malé panství spravoval. Zbytky kamenných budov tvrze jsou dodnes k vidění. Velikost původní tvrze je znázorněna na starém situačním plánku, uloženém v zemském archivu v Brně. Ve stejném období jako tvrz, byl vybudován i středověký mlýn.

V roce 1256 ale byla vesnička Závišice (Závěšice) přičiněním olomouckého biskupa Bruno z Schauenburku rozdělena na Dolní a Horní. Dolní Závěšice připadly k hukvaldskému, tehdy již biskupskému lennímu panství, Horní Závěšice (dědičné) zůstaly nadále ve vlastnictví původního majitele. Od té doby každá část vesničky prožívala svou vlastní historii.

Nutno dodat, že historie tohoto území je mnohem starší, neboť přes něj vedla dokonce jedna z větví prastaré kupecké (jantarové) cesty, která spojovala severní Baltické moře se Středomořím. V blízkosti této kupecké cesty byl v roce 1954 nalezen prastarý kovový předmět z doby bronzové.

Dále byly v roce 1900 nalezeny 3 staré mince z doby římské: stříbrný denár Antonia Pia z let 138 až 161 a dva velké bronzy Alexandra Severa z období let 222 až 235. Po zmíněné kupecké cestě, podle pověsti, putovali v 9. století slovanští věrozvěstové sv. Cyril a sv. Metoděj při své misijní cestě do Polska a Lužice. Památkou na tuto dobu je kamenný kvádr s vyhloubenou jamkou, nalezený v blízkosti katastru vesničky Závišic, který je považován za původní křtitelnici.

Významnou památkou je prastarý kostelík se hřbitovem, pocházející z konce 12. století v zaniklé vesničce Tamovice - kostelík sv. Kateřiny. Tento kostelík a hřbitov byly po staletí, od vzniku vesničky Závišice až do r. 1935, filiálním kostelem pro Závišice. V období, kdy vesnička Závišice kostel ve vesničce neměla, sloužila občanům jako ohlašovna malá dřevěná zvonička na návsi.

V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V držení Závišic se během staletí vystřídalo mnoho rodů, například páni z Fulštejna, z Vikštejna, z Choltic, z Pozořic či z Doloplaz.

V roce 1554 došlo k novému rozdělení vesničky, opět přičiněním olomouckého biskupa, na Velké (lenní) Závěšice a na Malé Závěšice (dědičné). Po začlenění malého závěšického panství do velkého panství fulneckého, závěšická tvrz ztratila svůj sídelní význam a byla zrušena. Areál tvrze byl pak využit jako panský dvůr a v pozdějších letech přeměněn na selská stavení. V roce 1839 byl majetek panství odprodán, na základě císařského dekretu, jednotlivým občanům. Obě části vesničky byly opět spojeny do jedné vesnice Závišice až po zrušení poddanství, k němuž došlo v roce 1850.

V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V letech první Československé republiky byly v blízkosti bývalé kamenné tvrze objeveny dvě popelnicové mohyly.

V roce 1935 byl dostavěn a vysvěcen kostel sv. Cyrila a Metoděje. Ve stejném roce byl vysvěcen také nový hřbitov. Dnes žije v Závišicích 1084 obyvatel.

Zajímavost

Vesnička Závišice nemá žádné hrady a zámky, ani svého zakladatele a přesto má velmi starou historii. Podle dochovaných záznamů je nejstarší vesničkou v novojičínském okrese. K pojmenování i vzniku obce se pojí několik pověstí. Jedna z nich praví, že rozvodněná Sedlnička odnesla celou dědinu Tamovice na nové místo, kde se stavení zavěsila a lidé nově vzniklou osadu pojmenovali „Závěšice“. Značnou část pobořených domků (chatrčí) velká voda tehdy odnesla o několik set metrů po proudu do hustého lužního porostu. Tam se trosky rozbitých domků zachytily (zavěsily). Po opadnutí vody je občané natahali nazpět do původní vesnice, domky postavili na novém místě a vzniklou osadu nazvali Závěšice.

V Závišicích v poslední době nastal stavební boom. Lidé rekonstruují a staví nové domy.Kostel sv. Cyrila a Metoděje.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Kostel svatých Cyrila a Metoděje

Tento kostel byl vysvěcen v neděli 22. září 1935 a ten den si všichni pamatovali jako mimořádně krásný. Aby také ne, kromě hezkého počasí byla konečně uzavřena etapa dlouhého plánování a stavby kostela sv. Cyrila a Metoděje. Na jeho vysvěcení se sešlo 10 až 15 tisíc lidí z místa i bližšího či vzdálenějšího okolí. Proč bylo nového kostela potřeba? Odedávna bývali občané Závišic pohřbíváni na hřbitově u kostelíka sv. Kateřiny, který patřil obci, i když se nacházel na území Štramberka. Proto se v roce 1898 sešli někteří farníci a ve shodě s farním úřadem ve Štramberku připravovali založení spolku pro postavení kaple přímo v obci a též zřízení hřbitova. Ačkoli to byla cesta dlouhá a nelehká, místní se kostela dočkali a kostel slouží veškerým liturgickým účelům dodnes.