Jen na západní straně náměstí, tehdy Adolfa Hitlera, dnes J. A. Komenského, se jako varovný prst příštím generacím tyčila radniční věž, postavená poprvé roku 1610 za finanční podpory Jana Skrbenského z Hříště. A proč poprvé? Radnice totiž během staletí několikrát vyhořela, naposledy právě při velkých požárech města v roce 1945. I přes to všechno se ale uvnitř stavby dochovaly valené klenby s výsečemi a štukovým dekorem.

Věž byla v průběhu časů pozměňována, nijak zásadně se však její podoba nezměnila. Posledními úpravami prošla v druhé polovině 40. let. „Při obnově radnice, která probíhala společně s obnovou náměstí, projekt zpracoval architekt Z. Sedláček z Brna, došlo ke zvýšení radniční věže o arkádový ochoz, bohužel poněkud masívních proporcí. „Barokní“ báň s lucernou odpovídá tvarově báni, která se zřítila při požáru v roce 1945,“ praví se na internetových stránkách města.

Při pohledu zblízka zaujmou na budově tři věci dvě repliky kamenných pamětních desek, jedna s městským znakem, druhá pak s aliančním znakem Skrbenských, pánů dřívějšího Fulneckého panství z roku výstavby radnice.

Originály desek spočívají v radničním sklepě. Do třetice je to pak nádherný kamenný portál s jemným rostlinným ornamentem.

I když je věž radnice, kde i v současnosti sídlí správa města, veřejnosti běžně nepřístupná, město ji čas od času zpřístupňuje v rámci různých příležitostí. Naposledy to bylo při dnech EHD v roce 2011.