Letadlo, které mohli mnozí návštěvníci obdivovat. Bylo ale jen ve virtuální podobě. Ve skutečnosti nikdy nevzniklo. „Oslovili mě známí ze svazu letců z Příbora. Bylo to hodně tajemné, když se mě ptali, jestli se nechci na něco podívat. Pak mi ukázali tento plán letadla," vyprávěl kurátor Muzea Novojičínska Jan Číp o tom, jak spatřil světlo světa plán konstruktéra Viléma Žurovce z Hartů u Petřvaldu. „Bylo to hodně překrčené, tak jsem těm známým říkal, aby to ani nerozdělávali, protože by se to poškodilo. Okamžitě jsem telefonoval řediteli Zemského archivu v Opavě, kde mají speciální zařízení na restaurování papíru a on ochotně přislíbil pomoc. Nejprve to zvlhčili, aby se to dalo rozložit, pak speciálním vysavačem odstranili tu hrubou vrstvu," pokračoval Jan Číp s pohledem na „pauzák" s plánem letadla s krátkým vzletem z roku 1929. „Vystavili jsme to jen teď. Pak se to musí zase schovat, jinak by to vybledlo," poznamenal historik.

Právě plán letadla, jehož realizaci přerušil nástup nacismu, zaujal Jaromíra Homolu, obchodního zástupce firmy Corinth, která se zabývá počítačovými technologiemi. „Viděl jsem o tom nálezu krátký pořad v televizi a hodně mě to zaujalo. Řekl jsem si, že určitě stojí za to využít naši technologii, a to letadlo postavit. Spojili jsme se s paní ředitelkou muzea a výsledkem jsou tři produkty," uvedl Jaromír Homola.

Vzniklo tak filmové video, na němž jsou záběry z hangáru a vzlet letadla. Letadlo je možno také vidět v počítačové podobě. „Je to interaktivní záležitost, kdy zájemce pohyb toho letadla může ovládat," řekl Jaromír Homola drže v ruce tablet, aby představil třetí produkt. S tabletem se přesunul nad konstrukční plán letadla a po několika krátkých pohybech se na monitoru tabletu objevila počítačová podoba letadla. Rozezvučely se motory a letadlo mohlo nad plánem letět. „Je to Dream reality, ten objekt létá, je možné tam dát různé interaktivní prvky, měnit barvy, může létat nad vaší rukou," řekl Jaromír Homola a vzápětí vsunul svou ruku pod letoun, takže se zdálo, že ten prolétává nad ní.

„Nás to zaujalo hlavně proto, že k tomu byly plány, ale to letadlo nevzniklo. To bylo hodně lákavé. A my to umíme, takže jsme si udělali, co nikdo neudělal," doplnil Jaromír Homola.

Vilém Žurovec se zajímal o létání ještě se svými dvěma bratry. Josefem a Leopoldem. Své pokusy s postavenými modely prováděli v letech 1909 až 1914 v dnes zaniklé obci Harty, kde je v současné době přistávací plocha mošnovského letiště. V roce 1912 se jim dokonce podařilo postavit model, který vzlétl.