Špunt šampusu vystřelil vysoko ke klenbě kostela a za pár vteřin poté již cenný mok stékal po výtisku druhého vydání pohádky Milana Barboříka Terezka, princezna z Fulneku. Lahve se chopila wimbledonská šampionka Petra Kvitová, místní rodačka, a přesto, že byla velkým vábidlem slavnostního večera, hlavní a největší hvězdou byla desetiletá Terezka se svou kamarádkou Míšou.

Terezka se pochopitelně nemohla dostavit osobně, zato ale křtu přihlížela už jednadvacetiletá Petra Barboříková, dcera autora, podle níž knižní dobrodružství před devíti lety vzniklo. Spolu se svým otcem utvářeli dobrodružství, v němž se odehrává příběh o Jelením kopci, zámku a strašlivém tajemství. „Jsem moc ráda, že se tátovi tu knížku podařilo znovu vydat, a myslím, že bude mít ještě větší úspěch než její první vydání,“ usmála se sympatická dívka.

Jak už bylo řečeno, události se zúčastnila Petra Kvitová, jež se zároveň stala i kmotrou tohoto díla. Podle svých slov měla pohádky vždy moc ráda a vzpomněla také na to, že jí je předčítala hlavně maminka. Knize popřála hodně čtenářů a také dalšího sourozence.

I tato otázka padla při slavnosti, tedy, zdali je už hotov i druhý díl pohádkové Terezky. Odpovědi se chopil ten nejpovolanější: „Druhý díl jsem asi před dvěma lety dopsal, takže teď záleží na tom, zda bude také vydán. Třeba se to někdy podaří,“ sdělil Milan Barbořík.

Ochutnávku z druhého dílu si mohli poslechnout účastníci jednoho z minulých ročníků projektu Svět slova, kdy autor předčítal vybrané pasáže. Zdali však už dílo četla i Petra alias Terezka? „Samozřejmě už jsem druhý díl četla a pomáhala jsem ho opravovat. Bude určitě zajímavý,“ nastínila záhadně Petra Barboříková.

Knihu si nakonec symbolicky převzala starostka města Jana Mocová a slíbila, že se o ni na radnici budou starat jako o miminko. „Já pohádky miluji a s přibývajícím věkem v nich nacházím tu jejich moudrost. Budu taky moc ráda, až budu vnoučkům pohádku přečíst. Na to se moc těším,“ zmínila starostka Mocová.

Vpodvečer, kdy slavnost pomalu dohasínala, pronesl tvůrce knihy poslední přání: „Popřál bych jí, aby lidem přinesla tolik radosti jako mě, když jsem ji psal,“ vydechl šťastný autor. Redakce Novojičínského deníku se připojuje a přeje Terezce mnoho věrných čtenářů, kteří se k ní budou rádi vracet i se svými dětmi, a brzké vydání jejího pokračování.