Z Bílova je krásně vidět do Ostravy

Bílov - Začneme na Novojičínsku v Bílově. Rozhledna na okraji obce, jež je nedaleko Bílovce, stojí od roku 2006 na vrcholu kopce zvaného Kanihůra. V Bílově již kdysi rozhlednu měli. „Někdy v padesátých letech tehdy dřevěnou rozhlednu nechali zbourat. Byla ale na jiném kopci, na nejvyšším místě v obci," vzpomínala při otevření nynější rozhledny tehdejší bílovská starostka Olga Fusíková.

Obec pak využila příležitosti, když jeden z mobilních operátorů projevil zájem o stavbu vysílacího stožáru. Obec si dala jako podmínku, že součástí stožáru bude rozhledna. V červenci 2005 společnost začala se stavbou a další rok v květnu si už mohli první návštěvníci užívat nádherného výhledu do okolí.

Při pěkném počasí je z vyhlídkové plošiny ve výšce 26,25 metru vidět skutečně hodně daleko. Návštěvník ale nejprve musí vyšlapat 137 schodů věže, která měří celkově 62,5 metru. Pak už se může kochat pohledem na Studénku, Ostravu, Bílovec, Fulnek, Nový Jičín, Štramberk, Kopřivnici, Hukvaldy či Starý Jičín. Scenérii umocňují kopce a hory v pozadí. Znalci jistě poznají Lysou horu, Radhošť, Pustevny, nedaleký Smrk, Javorníky či Nízký Jeseník. Ti, kteří okolí neznají, mají k dispozici pět fotografií s popisem přímo na vyhlídce.

Stejně jako v předešlých letech zahájila rozhledna v Bílově provoz 1. dubna. Otevřeno je od úterý do pátku od 12 do 20 hodin, v sobotu a v neděli je otevřeno od 10 do 20 hodin, stejná otevírací doba jako o víkendu platí i pro všední dny v období letních prázdnin. Dospělí zaplatí za vstup dvacet korun, děti do 15 let patnáct korun, děti do 6 let mají vstup zdarma. Skupinová vstupenka pro 20 až 30 osob stojí 270 korun. Zájemci si mohou na místě koupit turistické známky, upomínkové předměty, pohlednice, brožury i občerstvení. Pokud by nějaká skupina měla zájem o návštěvu rozhledny mimo otevírací dobu, může se domluvit telefonicky na obecním úřadu. Kontakty lze najít na stránkách www.bilov.cz. (ipa)

Šance: Opavsko jako na dlani

Jakubčovice – Asi jediná skutečná rozhledna na Opavsku, patnáct a půl metru vysoká Šance, stojí na okraji Jakubčovic.

Před začínající turistickou sezonou se na ni zaměřil provozovatel město Hradec nad Moravicí a nechal ji důkladně zkontrolovat a opravit. „Před nadcházející letní sezonou byly očištěny a obnoveny vnitřní nátěry, zkontrolovány šroubové spoje, zábradlí a schodnice a vyměnily se poškozené dřevěné prvky," popsala rozsah oprav mluvčí hradecké radnice Jitka Kotačková s tím, že oprava nátěrů venkovních částí je plánována na příští rok.

Těm, kdo zvládnou jedenašedesát schodů na rozhlednu, se nabídne malebný výhled na Jeseníky a Beskydy i na město Opavu a jeho rovinaté okolí. Pro lepší orientaci jsou na nejvyšší vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů umístěny panoramatické mapy s názvy vrcholů a míst, které jsou při dobré viditelnosti na dohled. „Na rozhlednu se dá dojít z Hradce nad Moravicí po žlutě a zeleně značené turistické stezce. Cesta je dlouhá přibližně pět kilometrů," připomněla ještě Kotačková a doplnila, že rozhledna je od 1. dubna do 31. října volně přístupná denně od 9 do 19 hodin. Vstup na rozhlednu je zcela zdarma a je na vlastní nebezpečí.

Rozhledna postavená podle projektu architekta Miroslava Slívy jako zastřešená celodřevěná stavba na kamenných pilířích ze čtyř základních modulů byla otevřena v dubnu 2005 u příležitosti šedesátého výročí osvobození obce Jakubčovice. (red)

Stavbu plánovali už dávno

Kopřivnice – Téměř osm desítek let uběhlo od první myšlenky k realizaci rozhledny na Bílé hoře na pomezí Kopřivnice a Štramberka. Byla to první rozhledna, která po válce na Novojičínsku vznikla.

Podle dochovaných pramenů o stavbě rozhledny na Bílé hoře – vysoké 557 metrů nad mořem – uvažoval již ve dvacátých letech 20. století štramberský odbor Klubu českých turistů s tehdejším jeho starostou Adolfem Hrstkou. Tenkrát se ale hovořilo o kamenné mohyle, jež měla být památníkem obětem první světové války, přičemž by nabízela lepší rozhled do okolí.

Na toto ale nebyly peníze, a tak později sloužila jako rozhledna asi deset metrů vysoká triangulační věž. „Koncem devadesátých let minulého století města Kopřivnice a Štramberk vyvolala jednání s poskytovateli mobilních služeb a výsledkem byla dohoda o stavbě vysílače s rozhlednou," uvedl před lety starosta Štrambreka Jan Socha. Stavba 43 metrů vysoké věže začala v říjnu 1999, o necelý rok později, 28. dubna 2000, byla rozhledna slavnostně otevřena.

Rozhledna svým tvarem připomíná strukturu DNA, na její vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů vede 134 železných a 27 betonových točitých schodů. Z plošiny je vidět doširoka na pohoří Beskyd i Jeseníků.

Kopřivnická rozhledna otevře své dveře veřejnosti začátkem května. Otevřeno bude od úterý do neděle, vždy od 9 do 18 hodin. Děti do 6 let v doprovodu rodičů mohou na rozhlednu zdarma, děti do 15 let a studenti zaplatí 15 korun, dospělí o deset korun více. Hromadná vstupenka pro skupiny od 20 do 39 osob stojí 335 korun. (ipa)

Pohledem zámecké paní

Hradec nad Moravicí – Areál zámku v Hradci nad Moravicí má dvě místa, odkud je vidět daleko do kraje.

Bílá věž zámku v Hradci nad Moravicí je vidět zdaleka. V rozmezí let 1874 až 1895 ji zřejmě na místě původní jižní hradní věže vybudoval vratislavský stavitel Alexis Langer. Je tak nejmladší stavbou hradeckého zámku. V roce 2008 střechu zadní strany zámecké Bílé věže nevratně poškodila bouře. To byl důvod k velkým opravám. A tak se rovnou opravily i krovy a celá střešní konstrukce a přišel nápad věž zpřístupnit. Od loňského dubna tak lidé mohou vstoupit do třiatřicetimetrové věže a z jejích oken se rozhlédnout podobně jako před desítkami let majitelé zámku.

Ještě výše položenou vyhlídkou v areálu zámku je ta, která nese přívlastek Petra Bezruče. Jedná se o dřevěnou rozhlednu s posezením, která je umístěna na čtyřech kamenných sloupech. Tu najdeme ve výšce 380 metrů na vrcholu asi kilometr vzdáleného kopce v jižní části parku, kam od zámku dojdeme po zelené nebo modré značce. Je vysoká sedm metrů a byla postavena na konci 19. století, tehdy ale byla pojmenována jako Výšina císaře Viléma. Teprve po druhé světové válce dostala jméno po autorovi Slezských písní Petru Bezručovi. Před deseti lety prošla rekonstrukcí. Z plošiny ve výšce čtyř metrů, kam nás zavede šestnáct schodů, se našim očím otevře pohled na zámek a dále na Opavu a Polsko. Věž je volně přístupná.

Druhou vyhlídkou, která byla obnovena teprve nedávno, je Leonardova vyhlídka. Tu najdeme jen kousek od Bílé věže a poskytuje výhled na údolí řeky Moravice směrem na Mariánské louky a Žimrovice. Bohužel vzrostlé stromy tento úžasný pohled hodně minimalizují. (red)

Rozhledna zvaná Tetřev

Dolní Lomná – Beskydy mají od loňského listopadu další dominantu, kterou je zrekonstruovaná rozhledna Tetřev nacházející se pod Velkým Polomem v Dolní Lomné. Rekonstrukce rozhledny stála 5,7 milionu korun. Z toho 3,8 milionu obstarala dotace.

Původní stavba, která pocházela z roku 1924, od konce minulého století pozvolna chátrala. Na stavu se podepsalo také využití budovy k ustájení dobytka. „Rozhledna nyní nabízí výhledy na krásné panoráma okolních hřebenů a údolí Moravskoslezských Beskyd. V přízemí objektu budou vystaveny informační tabule o viditelných okolních kopcích a hřebenech, místní fauně a flóře," prozradila Markéta Langrová ze společnosti Brand House, která dostala celou rekonstrukci na starost.

Při rekonstrukci se ponechaly pouze čtyři vyzděné kamenné sloupy. Zbytek byl zdemolován. Velký Polom leží ve výšce 965 metrů nad mořem, na hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Jedná se o přírodní rezervaci rozkládající se v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Velký Polom a přilehlý hřeben je u turistů velmi oblíbený, vyskytují se zde celkem tři turistické chaty – chata Skalka ležící pod stejnojmenným vrcholem, na vrchu Kostelky se nachází lyžařský areál s chatou Severka a do třetice je zde Kamenná chata. (mach)

Jméno má podle kopce

Frýdek-Místek – Rozhledna nad frýdecko-místeckou částí Chlebovice leží na Palkovických hůrkách a nese jméno Kabátice.

Pojmenovaná je podle kopce, na kterém se nachází. K rozhledně nevede značená cesta, ale dostanete se k ní snadno. Z rozhledny je krásný výhled východním směrem na vodní nádrž Olešná a za ní se rozkládající město Frýdek-Místek. V blízkosti rozhledny je vybudován pomník věnovaný místnímu básníkovi Františkovi Lazeckému. K rozhledně nevede značená turistická trasa, přístup k ní je po lesních cestách. (red)