„Krev jsem začal dávat na vojně, někdy v letech 1974 až 1976. Potom jsem šel k policii a v dárcovství pokračoval,“ sdělil majitel krevní skupiny A. Němec, který je zároveň držitelem zlaté plakety Jánského, zvolil plazmaferézu. Jedná se o způsob čištění krve pomocí krevních filtrů, které byly vyrobeny na urychlovači částic, tak zvaném cyklotronu.

„Za dobu, co daruji krev, je odběr plazmy pořešen již do půl hodiny, v minulosti to trvalo podstatně déle. Dříve vzali krev do sklenice, odnesli ji, odstředili, mezitím podali fyziologický roztok, pak vrátili červené krvinky a to byl člověk na dvě hodiny pořád připojený k přístroji. Bylo to docela nepříjemné,“ konstatoval dárce, který při odběru již také omdlel.

„Bylo to právě při plazmaferéze. Asi jsem se před tím málo napil. Cítil jsme, že mi není dobře, stačil ještě sestřičku požádat o vodu a pak jsem omdlel. Dokonce jsme měl pocit, že jsem chvilku viděl sám sebe seshora. Pamatuji si, jak mě Magda, která děla na transfúzce mnoho let, štípala do tváře. Slyšel jsem, jak říká, pan Němec se nám vrátil,“ zavzpomínal i na stinné stránky odběru policista. „To považuji za maličkost, od dalšího dárcovství mě to neodradilo. Stává se, že se lidem po odběru krve udělá mdlo. Pro organismus je to přeci jenom zátěž,“ dodal s úsměvem Němec, který daruje krev asi čtyřikrát do roka.

Každý odběr krve je pro policejního technika i kontrolou vlastního zdravotního stavu. „Je to zpětná vazba, že jsem v pořádku. Stalo se mi asi dvakrát, že mi krev nevzali, protože jsem měl nějaké zvýšené hodnoty,“ poznamenal Němec, podle kterého je dárcovství běžnou součástí života. „Každá kapka krve je důležitá,“ dodal policista.