Ostravskou ulicí v Bílovci projedou denně stovky automobilů. Rušnou silnici navíc lemují základní škola, kulturní dům, sportovní zařízení, hřbitov či supermarket a pohybuje se zde mnoho lidí, děti nevyjímaje.

Tato část Bílovce je dlouhodobě považována za jednu z nejnebezpečnějších, vedení města proto uvažuje, jak zvýšit její bezpečnost. Jedním z navrhovaných řešení je zavedení úsekového měření rychlosti.

Tuto problematiku řešili v rámci plánu rozvoje města na svém posledním zasedání i tamní zastupitelé.

„Úsekové měření rychlosti je na rozdíl od běžného radaru, který jenom zaznamenává aktuální rychlost na aktuálním místě, způsob měření, jenž zaznamenává průměrnou rychlost v daném úseku, což se jeví jako účelnější a efektivnější řešení," vysvětlil na úvod debaty starosta města Pavel Mrva s tím, že město již dostalo konkrétní nabídky, kterými se bude v nejbližší době zabývat.

Pořízení podobného zařízení však není nejlevnější, cena se pohybuje kolem jednoho milionu korun. Vedení města však nelenilo a navštívilo nedaleké Odry, kde již podobné zařízení mají.

„Zjistili jsme, jak to funguje a jakým způsobem by to administrativně zatížilo úřad, protože to není úplně jednoduché," zdůraznil Pavel Mrva, jenž by měřič uvítal především z preventivních důvodů. „Někdo to ale může brát jako represivní metodu," přiznal starosta.

Velitel městské policie Pavel Kudela připomněl, že úsek byl vybrán ve spolupráci s Policií České republiky, a zastupitelka Irena Hudcová se poté dotázala na radar, který už na začátku ulice Ostravské je.

„Ten je nedostačující?" ptala se zastupitelka. Pavel Mrva jí odvětil, že tento radar je pouze informativní, jen měří a ukazuje rychlost, a nemá žádný výstup.

„To znamená, že s novým radarem budeme moci sankcionovat řidiče, kteří jedou rychle? To je jeho účel?" doplnila svou otázku Irena Hudcová, již poté ještě zajímala návratnost investice.

Bílovecký starosta odpověděl, že nyní se prostá informace míjí účinkem, pokud není podložena motivací v podobě sankce.

„V případě prevence se ale nemůžeme bavit o návratnosti, protože primárně nestavíme radar, abychom vydělali, ale chtěli bychom ho postavit proto, aby se zvýšila bezpečnost v daném úseku. Další věc je nastavení míry přestupku, které může být velmi přísné, nebo méně přísné. Záleží na tom, co od toho očekáváme. Pokud by došlo k realizaci, musíme pečlivě volit parametry, protože každý kilometr nahoru nebo dolů znamená nárůst jednotlivých přestupků," konstatoval Pavel Mrva.

Tajemník Jiří Hodic poté uvedl, že město se snaží vybrat takové zařízení a systém, který by byl jednoduše napojený na městský informační systém a jednotlivé případy by se automaticky překlápěly do agendy přestupků.

„Na jednom jednání bylo i tohle téma a jedno město tvrdilo, že investice do radaru v hodnotě zhruba do jednoho milionu korun se jim vrátila do jednoho roku. Já vím, že to není účel, abychom na tom vydělávali, ale jen pro ilustraci. Leckde to bylo také spojeno s odporem místních občanů, ale shodně z těch několika měst, kde to instalovali, potvrdili, že místní se o tom dozvěděli velice rychle a pokuty dostal jen zlomek místních občanů," dodal na závěr Jiří Hodic.