Oslavy: Pony Express existuje už tři desetiletí

Je sobota 16. srpna podvečer. Přijíždím k areálu Sokolák a už z dálky vidím, že možná budu mít problém zaparkovat. Tam, kde nestojí auta, jsou koně. Zastavuji nedaleko vlakového nádraží a po chvilce vstupuji do jakéhosi „westernového babylonu". Kam se člověk podívá, tam je někdo s kloboukem na hlavě v kožené bundě či kabátě s opaskem u boku, mnozí z mužů mají za pasem i kolty, a nechybí samozřejmě ani dámy, ať už oblečené podobně nebo v krásných šatech. Samozřejmě je tady i několik stovek dalších lidí, řekněme civilistů. Zní čeština, slovenština, polština, němčina i angličtina. Uvědomuji si, že Suchdol nad Odrou je v tuto chvíli skutečně centrem evropského Pony Expressu, jehož jubilejní třicátá jízda končí právě tady.

Červené košile a žluté šátky

Jezdci, přijíždějící z Polska, Německa, Slovenska a různých koutů České republiky, už jsou na místě a jejich zásilkami se ve stánku s nápisem Post office zabývá pošťák OtoMader s pomocníky. Mezitím se přítomní baví při show s lasem či tanci, které předvádějí polští hosté. Moderátor akce Lubomír „Luki" Lukeš po skončení taneční ukázky slibuje, že členové polské taneční skupiny Dallas country účastníky večerní zábavy nějaké tanečky naučí, a nabádá přítomné, aby se přesunuli na místo, kde je čekají ukázky použití pyrotechniky ve filmu.

Dým na obloze se ještě zcela nerozplynul a Lubomír „Luki" Lukeš zve na „hlavní scénu" šerifa Československého Pony Expressu Václava Michaličku a také všechny přítomné, jež na sobě mají červené košile a žluté šátky s logem Pony Expressu. Pár minut poté smekají jezdci klobouky a minutou ticha uctívají ty, kteří už „jezdí na nebeských pastvinách".

Další okamžiky už jsou mnohem veselejší, to když Václav Michalička odměňuje čestnou cenou ty, jež se v průběhu uplynulých 30 let velkou měrou podíleli na fungování pony expressu. Na podobu čestné ceny, zdobenou podkovu, reaguje šerif polského Pony Expressu.

Poprvé 13. září 1985

„Podkovu už mám a koně si dokoupím," poznamenává s úsměvem ve tváři. Mezi oceněnými jsou hlavně dlouholetí členové Pony Expressu, uznání se ale dostává také starostovi Suchdolu nad Odrou Richardu Ehlerovi. „Je málo lidí v této republice, kteří s westernem cítí, žijí a přejí mu. Velký dík vám," říká Václav Michalička. Po této slávě pokračuje zábava a já opouštím toto „westernové městečko".

Pony Express byl štafetovou přepravou pošty jezdci na koních v USA v letech 1860 až 1861. Jeden úsek odpovídal zhruba dvaceti kilometrům. V červenci 1983 si nadšenci Stanislav Vodenka a Tomáš Král vyzkoušeli první jízdu a doručili takzvanou zakládací listinu. První trasu Pony Expressu, z Mníšku pod Brdy do Suchdolu nad Odrou, uskutečnili westernoví nadšenci 13. září 1985 k uctění památky jezdců amerického Pony Expressu.

Trasa měřila 400 kilometrů a u počátku této tradice stáli také suchdolští jezdci Bohumil Kašpárek a Jan Valchař. Ponny Express se postupně propojil s německou, polskou, holandskou i slovenskou větví.