U druhé soutěžní pochoutky jsme si se lžícemi v ruce mimo jiné popovídali, o tom, jak gurmánské klání probíhají a jaký je ten nejdůležitější faktor rozhodující o vítězství. Luděk Bil se kromě organizace gulášových soutěží věnuje svému kuchařskému studiu.

Jak jste se vůbec k těmto soutěžím dostal?

Já jsem ze začátku soutěžil a teď jsem organizátorem mistrovství Česke republiky ve vaření kotlíkových gulášů v Přerově. Tato akce je kvalifikací, tak jsem to vzal pod svá křídla.

Kolik kvalifikací se letos koná?

Tohle je čtvrtá kvalifikace, která je v letošním roce vypsaná a ještě máme jednu v Kladně.

Velké finálé v září je jen v režii porotců?

Ne. V Přerově to funguje tak, že máme dvě kategorie. Jedna je Souboj mistrů, kterou hodnotí komise a potom je divácká soutěž, kterou hodnotí návštěvníci a do té se může přihlásit kdokoliv.

Na co všechno se zaměřujete?

Hodnotí se dvě kategorie. Jednou je stánek, kde sledujeme hygienu, show, výzdobu a potom se samozřejmě hodnotí guláš, jeho chuť a tak dále. Za stánek může soutěžící dostat od komisaře maximálně dvacet bodů, za guláš padesát.

Jaké guláše soutěžící nejčastěji v kotlících připravují?

Jsou to hlavně hovězí guláše, pak je to nějaká zvěřina a vepřové, nebo nějaké míchané. Letos byl v příhláškách ve Frenštátě i jehněčí guláš, na který jsem byl zvědavý, ale protože se jim nepodařilo sehnat maso, tak nakonec není.

Samotné hodnocení s kolegy probíhá jak?

My o každém vzorku diskutujeme. Maso by mělo být například úměrně měkké, mělo by být stejné. Sledujeme, jestli soutěžící dbají na to, čím to ti lidé jedí. Pokud používají jednorázový umělohmotný příbor, tak aby lidé nemuseli maso překrajovat. Pro nás je lepší mít sedm menších kousků masa, než tři velké.

A který faktor je nejdůležitější?

My to bereme i z toho hlediska lidského. Ochutnáme guláš a bavíme se o tom, jestli bychom se na ten guláš do hospody vrátily. To je nejdůležitější faktor, který rozhoduje.