„Kostel vypadal vizuálně téměř stejně. Největším problémem byla vlhkost, na zdech to bylo vidět. A byl tady červotoč,“ přiblížuje Lubomír Červenka hlavní problémy, které v kostele byly.

Interiér kostela je nyní celý bílý v kombinaci se světlým dřevem, jeho dominantou zůstalo okno nad oltářem, který je zcela nový. „Byl tady jiný stůl Páně. Chlapi ho odvezli, a když ho dovezli na dílnu, volali, že se sype. Syn vymyslel tento na kolečkách, se kterým se dá odjet do rohu. Takže když tady máme koncert nebo nějakou akci, tak se odsune a dá se tady udělat jakési pódium. Mohou se tady dělat besídky, koncerty, divadla. Chceme ten kostel více využívat,“ říká Lubomír Červenka a dodává, že s rekonstrukcí začali o Velikonocích 2018 a na Velikonoce 2019 kostel otevřeli.

Hodslavice jsou spjaté se jménem Františka Palackého. Nabízejí ale i jiná zajímavá místa.
Hodslavice žijí z odkazu Palackého a mají i pěkná místa

Při pracích se například podařilo zprovoznit dveře v boční stěně kostela, kterých by si zevnitř člověk běžně nevšiml, nenápadné jsou také zásuvky ukryté v dřevěných částech podlahy. Tu jinak tvoří dlažba ze čtverců o rozměrech 60 krát 60 centimetrů. „To taky udělalo hodně k lepšímu, předtím tady byly kachličky patnáct na patnáct,“ poznamenává Lubomír Červenka.

Nové jsou také topné spirály pod lavicemi. „Topící prvky tady byly z padesátých let, málem už jsme jednou vyhořeli. Některé kostely mají vyhřívané podložky na lavicích, to jsem ale nechtěl. Nedá se to regulovat a když na tom člověk sedí delší dobu, už to může být moc. Tady ty spirály zahřívají jen dřevo a teplý vzduch v prostoru mezi lavicemi cirkuluje ke kolenům,“ vysvětluje Lubomír Červenka.

Evangelický kostel získal za rekonstrukci interiéru českou cenu architektů.Evangelický kostel získal za rekonstrukci interiéru českou cenu architektů.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Nápis na liště z lavice připomíná těžkou dobu

Kostel nemá varhany, byly už natolik rozežrané červotočem, že byly nepoužitelné. Přesto ještě pomohly k rekonstrukci. „Jedním ze zdrojů na opravu byl Hithit a jednou z odměn pro dárce byla některá píšťala z varhan,“ pokračuje Lubomír Červenka. Několik varhanních píšťal je ještě k vidění na kůru, kde je také stůl a na něm malá výstavka. Jsou zde například fotografie interiéru kostela, jak vypadal kdysi, zmíněné podlahové dlaždice…

Starostka Hodslavic Pavla Adamcová.
Jsem ráda, že jsme udělali Den obce navzdory době, říká starostka Hodslavic

Pak Lubomír Červenka ukazuje objev nejzajímavější a asi nejcennější – jednu z lišt, které byly součástí lavic. Je na ní nápis napsaný zřejmě černou inkoustovou tužkou. Začíná slovy: Toho roku byla velmi těžká doba pro řemeslníky, komunismus. Slovo komunismus je dvakrát podtrženo. Autoři nápisu uvedli svá jména a informaci, že lavice byly vyrobeny v Suchdole nad Odrou, číslo 31 u mistra Josefa Dobeše. „Oblastní komunální podnik v Novém Jičíně, náš závod má číslo 1315. V únoru 52. Pracovali jsme osm hodin denně a na jednu hodinu 35 Kčs,“ stojí dále v nápisu na liště.

Mohlo by být více akcí

Nebyl to jediný zajímavý objev. „ Když jsme dávali pryč ty varhany, tak jsme to rozřezávali. Něco se vyhazovalo, něco si tady jeden bratr bral na topení domů. Jednou přišel a řekl mi, že když topil, zjistil, že v jednom kusu dřeva je dutý prostor. Tam našel svazek asi osmero novin od dvaatřicátého roku. Byly tam zajímavé věci, různé vraždy, Hitler se dostal k moci, a tak. A na papíře tam bylo inkoustovou tužkou napsané kdo tam pracoval a odkud byli. Dal jsem si tu práci a podle jména jsem našel jednu paní. Když jsem jí řekl, že mám pro ní vzkaz z minulosti, myslela nejprve, že jsem nějaký duchař. Pochopila, až jsme jí ty věci dal,“ podotýká s úsměvem Lubomír Červenka.

Dvoudenní výstava Sochy u lesa se konala o víkendu v Hodslavicích.
PODÍVEJTE SE: U lesa v Hodslavicích vznikla dvoudenní galerie

S opravou kostela v jehož základech je kámen s letopočtem 1851, je spokojený. „Jen je ten kostel je velmi málo využívaný, což je škoda. Když už se do něj investovalo může se využít třeba pro kulturu. Měli jsme tady přednášku o Palachovi, natáhli jsme tady lana, aby se tady daly dělat výstavy. Loni jsme tady měli výstavu ke Komenskému. Byla tady akce s obrázky dětí. Dají se dělat různé věci,“ uzavírá Lubomír Červenka.