Schránu přitom dělníci hledali na konci května vbáni, kterou tehdy sundávali. Nic nenašli, a tak se zklamáni pustili do oprav dominanty obce. Vpondělí, když už nikdo snálezem historických pramenů nepočítal, našli klempíři schránku vnoze původní báně. „Jestli to zbáně samo spadlo dovnitř, nevím,“ dumal nad neobvyklým místem nálezu farář Hubert Šula.

Jeho domněnku klempíři potvrdili. Protože pustějovský kostel byl postaven před přibližně 120 lety, byla báň již věkem rozbitá. Schránka proto spadla níže do válce, který kopuli na kostelní věži držel. „Překvapilo mě to, ale neměl jsem čas se těm listinám moc věnovat,“ přiznal kněz.

Materiály, psané většinou vněmčině jsou čitelné. „Na obci si všechno okopírovali. Ani moc nevím, co se tam píše, ale je tam myslím stav obyvatelstva, jedná se i o zápisy zobecních jednání,“ popsal Šula stím, že reprezentativní charakter má spi o zbudování kostela vPustějově.

Pro budoucí potomky Pustějovští originály starých dokumentů zachovali. Vložili je do nové nerezové schránky, která už je od včerejška opět vbáni věže. Knim přidali i informace z21. století. „Publikaci o Pustějově, která pojednává o historii, významných osobnostech obce, místních památkách, spolky,“ popsala Miroslava Schmiedová, členka místní kulturní komise. Pro potomky pak současné vedení Pustějova také uschovalo fotky, mince, obecní zpravodaj, pamětní spis, výroční zprávu základní školy a několik zajímavých údajů. „Například složení obyvatel, ceny základních potravin nebo výši průměrné měsíční mzdy.“