První zmínka o pouti je již z roku 1673. Příborská kronikářka Irena Nedomová uvádí, že český historik a muzikolog Vladimír Maňas našel tento doklad mezi měšťanskými listy při studiu písní o svatém Valentinovi.

Valentýnské srdce na náměstí Ostrava-Jih.
Už jste se vyfotili? Obří srdce je opět v Ostravě. Tentokrát na náměstí Jih

Zmínil se o tom na přednášce v Příboře a doplnil, že valentinská pouť ve městě bývala odpradávna jedinou poutí na saních daleko široko. O Příborské pouti se dlouho tradovalo, že je snad první poutí s trhem v běžném roce. Pokud tomu tak není, tak je určitě jednou z prvních.

Šifle zmizely po roce 1948 stejně jako pouť

Pouti se konaly u kostela svatého Valentina, a to až do roku 1938, kdy Příbor obsadili Němci. Obnovení příborských valentinských poutí po válce trvalo jen krátce. Po nástupu komunistického režimu pouť zmizela na dlouhé časy. K jejímu obnovení došlo až v roce 2004 díky Neformálnímu cechu příborských podnikatelů a pracovníkům kulturního odboru příborské radnice.

Sestry Vendula a Maddalena Tarabíkovy mají stejně narozená miminka.
Dvě kopřivnické sestry rodily poprvé a jen dvanáct hodin po sobě

Součástí poutí vždy bývaly a jsou mše v kostele svatého Valentina a jakýmsi symbolem jsou odpradávna šifle - obdelníková tabulka z podobného těsta jako jsou Štramberské uši, rozdělená na malé čtverečky.

„Je to perníkové pečivo a recepty na ně lze najít v kuchařských knihách už ze sedmnáctého století,“ upřesňuje Irena Nedomová.

Šifle zmizely po roce 1948 stejně jako pouť. Znovu se objevily v roce 2004 díky manželům Špirkovým. „Cukrář Pavol Špirko tehdy napekl deset kilo, ale prodal by i třicet. Se svými šiflemi způsobil doslova poprask. Chtěli je všichni. Další rok pekli šifle už tři cukráři a zase pochybělo,“ dodává Irena Nedomová.

Na šifle, tlačenku a další výrobky si tak milovníci Veselení o pouti svatého Valentina musí počkat přinejmenším rok.